12. Ani velký třesk ani Universum bez hranic
Ani velký třesk ani Universum bez hranic
Neznalost se snaží vyvrátit jinou neznalost
Počátkem března 2015 přinesly Novinky.cz zprávu s názvem "Velký třesk nikdy nebyl, tvrdí nová studie". Vznik vesmíru je pro člověka stále záhadou. V předcházejícím době se tuto skutečnost snažily osvětlit jednotlivé církve v souladu s jejich liturgickými texty navazujícími na Mojžíšovu Genesis a v současnosti jsou to především vědecké teorie mající základ v matematických výpočtech. Je známo, že v uplynulých desetiletích převládla mezi vědci fyzikální verze vzniku Universa označovaná jako "teorie velkého třesku", odvozovaná z Einsteinovy teorie obecné relativity. Neznalost skutečného původu a především účelu existence vesmíru (Universa) charakterizuje také nejnovější hypotéza, vyplývající ze studie fyziků z Kanady a Egypta. Podle ní vesmír nevznikl velkým třeskem před 13,8 miliardami roků (také jen matematická hra čísel a teoretických hmotných představ), ale existoval vždy, nemá začátek ani konec. Je údajně naplněn kvantovou tekutinou tvořenou smyšlenými částicemi hmoty tzv. gravitony a ta údajně způsobuje přenos gravitační síly.
Jak je to doopravdy?
Je charakteristické, že teorie jak velkého třesku, tak rovněž s představou kvantové tekutiny jsou založeny na matematických výpočtech a uznávaných fyzikálních vztazích panujících v prostředí planety Země, ale se vzájemně popírají. Každá z nich se přitom odvolává svým výkladem na experimentálně zjišťované údaje. Nejen to, všechny tyto spekulativní teorie jsou nákladně a rizikově ověřovány např. v evropském středisku částicové fyziky (CERN), kde se snaží v souvislosti s „velkým třeskem“ prokázat existenci „raného vesmíru". Svědčí to o neznalosti podstaty Systému Universa, kterou do něho vložil jeho Boží Tvůrce a o trvající působnosti omezujícího dogma údajné samojedinosti hmoty, kterého se moderní věda zatím nedokázala vzdát. Také teorie údajné existence hmotných částic-gravitonů je jen smyšlenou "berličkou", aby bylo vysvětleno to, co je hmotně nemožné, takže rovněž nevysvětlitelné, neboť je řízeno vlastnostmi druhů Nehmoty.
Velký třesk ve smyslu teorie ve skutečnosti nikdy nebyl a ani nebude. Právě tak jsou pouhou spekulací uváděné fyzikálně-matematické hypotézy, že kosmos (Universum) nemá začátek ani konec. Smyšlenkou je také "nejstarší mapa vesmíru", kterou sestavila Evropská vesmírná agentura ESA. Skutečné „stáří“ vesmíru (Universa), počítáno až od doby jeho uvedení do cirkulačního pohybu, je téměř pětkrát delší. Totálními smyšlenkami jsou také fyzikálně-matematicky dovozované procentické údaje o přítomnosti atomární hmoty v Universu. Korunu těmto omylům nasazují výpočty přítomnosti "temné hmoty" a "temné energie", neboť tyto ve skutečnosti neexistují.
Tvrdošíjná snaha vědců vysvětlit vznik a vlastnosti Universa prostřednictvím atributů hmoty, zjišťovaných pomocí fyziky a matematiky pouze v pozemském prostředí, vede jen k dalším smyšleným teoriím. Skutečnost je taková, že Universum bylo zformováno a je řízeno druhy Nehmoty podle programu, který do něho vložil jeho Boží Tvůrce. Hmotou ovšem nelze prokázat to, co má Nehmotný základ, takže ani skutečnost, že Universum je ohraničený celek (Systém) řízený nekonečným cirkulačním procesem. Tato problematika patří do Duchovní vzdělanosti člověka Nového věku, ale vzhledem k náročnosti jejího podrobného výkladu, nelze v této aktualitě zacházet do podrobností. Naznačíme alespoň, že ani skutečná Antihmota není hmotná, ale jako řídící Nehmotný činitel formuje hmotu do jejího úplného rozsahu uspořádání a vlastností.
Z tohoto sděleného poznání vyplývá, že Universum je konečné, nekonečný je pouze jeho cirkulační režim, probíhající v kruhu. Proto ani nemohl existovat či zaniknout tzv. raný vesmír, protože je to jen jedna z trvale existujících fází cirkulační dynamiky Systému Universa, v němž všechny stavy existují současně a jsou vlastnostmi Nehmoty provázány věčným pohybem.
Výše uváděná Sdělení o vzniku a existenci Universa na principech vlastností Nehmoty není možno jakýmikoliv hmotnými metodami ověřit. To je důvodem, že z pohledu a hmotně omezených možností současné vědy jsou paradoxně považovány za nevědecké výmysly, ačkoliv je to jediná skutečnost. Ztotožňování všeho existujícího se hmotnou zjistitelností a ověřitelností jako základ vědeckosti je ale samo o sobě již projevem neznalosti. Navíc, když ještě je povyšované na jedinou možnou variantu získávání znalostí, takže bez připuštění možnosti i jiných skutečností. Všude tam, kde možnosti nejen vědeckého poznání blokuje dosud panující kategorické hmotné dogma, jsou zcela zbytečně vynakládány nemalé finanční prostředky na získání těchto znalostí a to v situaci, kdy miliony lidí žijí na pokraji absolutní nouze a hladovějí, což se ovšem týká především dětí. Je nutné k tomu přičíst, v určitých případech, také negativní ovlivňování přírody a přirozeného životního prostředí pro člověka, k němuž zbytečně dochází při ověřování těchto „vědeckých teorií“. Vše jenom proto, aby věda prokázala smyšlenou pravdu tam, kde ji nemá a ani mít nemůže. Investoři takových marných a nákladných projektů ovšem očekávají návratnost vloženého kapitálu, alespoň v souběžně zjišťovaných hmotných poznatcích k lepší pozici vůči konkurenčním společnostem, takže s cílem zachování nebo raději zvyšování zisků.
Účel Systému Universa, jako prostředí pro vývoj Tvořivých Duchů k dosažení vlastností svého Stvořitele a v jeho hmotné části jako lidí, nikdy neumožní, aby člověk ovládal Nehmotné síly. Nabízí mu pouze znalost o jejich vlastnostech, aby se mohl snáze orientovat ve hmotném prostředí a pochopil kdo je a kam směřuje.
