82. Bosenské pyramidy-Energetické toky v pyramidách

11.12.2016 11:45

Energie v pyramidovém komplexu v bosenském Visoko a v centrální pyramidě Slunce

 

V dnešním vstupu se podrobněji zaměříme na funkci pyramid určených jako energetické zdroje a porovnáme je ke komplexu v bosenském Visoko.

 

Nejdříve trochu teorie, kterou jsme okrajově zmínili již v předešlých částech tohoto cyklu. Vlastnosti hmoty může člověk svými smysly reálně vnímat až od určitého objemu jejího uskupení (shluky hmotných částic s energetickým nábojem – atomární hmota), Jsou využívány pro potřeby bytí Tvořivého Ducha ve hmotě, tedy i pro jeho fyzické tělo jako člověka. Tomu, na určitém stupni vývoje již nestačí pracovat se hmotou v jejím přirozeném útvaru a pro své potřeby hmotu tvaruje za pomoci ručního nářadí a nástrojů. V dalším vývoji kreativita Tvořivého Ducha vtěle člověka již vyžaduje, aby začal užívat pro své potřeby i smysly nevnímatelnou hmotu (subatomární), která je hlavním nosičem paprsků Nehmotné energie. Prostřednictvím objemu (části paprsku) Nehmotné energie, ukryté v elementární částici hmoty, se projevují její vlastnosti, jak je člověk svými smysly vnímá.

 

Zahuštění hmoty, o kterém se na různých místech zmiňujeme, není tedy prostorové rozmístění částic hmoty, ale objem (síla) Nehmotné náplně. To je základní vztah, který je nutno respektovat, chceme-li využívat pro naši potřebu energii stahovanou z volného prostoru. Dalším potřebným faktorem je znalost, jakým způsobem tato Nehmotná substance vnáší do hmoty Informace o jejích vlastnostech.

 

Paprsky Nehmotné energie procházejí vesmírem poskládané do útvarů jakéhosi "koberce", který se stáčí do spirály pod úhlem 60° (viz obrázek).

Z praxe známe, že určitý obal snese určité zatížení, než se stane nepoužitelným. Tak je to i s objemem náplně hmotné částice. Pronikavé čelo paprsku naráží na nabitou hmotnou částici (1), vytlačuje tam ukrytý úsek (objem) energetického paprsku tak dlouho (2), dokud tam opět není stejná předchozí "náplň" (3). Pronikavý úsek paprsku, který prošel hmotnou částicí, se štěpí a opouští ji. Zbytek paprsku zůstává vně částice (4-horní vyobrazení). Další paprsek (4-dolní vyobrazení) naráží do zbytku předešlého paprsku, rozráží ho a ten obtéká částici a snaží se co nejrychleji napojit do původního útvaru.

 

To je princip vibrace hmoty. Od délky úseku paprsku, který tvoří náplň hmotné částice, se odvíjí i její zahuštění a frekvence vibrace.

 

 

Průchod NE hmotnou částicí

Toto je základ pro pochopení funkce stahování energie z volného prostoru.

 

Další důležitou znalostí je Leydenská láhev - první záměrně konstruovaný kondenzátor, který především v 18. století sloužil jako zásobník elektrického náboje při experimentech s elektřinou. Původně se jednalo o skleněnou nádobu naplněnou vodou, do níž byl zaveden kovový drát procházející zátkou. Voda tvořila jednu elektrodu kondenzátoru, sklo sloužilo jako dielektrikum. Druhou elektrodou byla ruka držící láhev při experimentech. Později byla konstrukce upravena. Vnější i vnitřní povrch skleněné nádoby byl polepen vodivým materiálem, sklo nadále sloužilo jako dielektrikum (izolant), které oba polepy oddělovalo. Z vnitřního polepu vedl hrdlem láhve ven vodič, zakončený kovovou koulí. Leydenské lahve se obvykle nabíjely, dle vědeckého názoru, elektrostatickou indukcí (obrázek).

Sériové zapojením Leydenských lahví (na všech stejný proud) vede ke stabilnímu přísunu elektrického proudu – vznikne jakási baterie (obrázek níže).

Pomalu, ale jistě, se přibližujeme k pochopení funkce a konstrukce pyramid jako energetického zdroje, ale před tím ještě jedna zajímavost.

Baghdádská baterie

V roce 1938 se mělo za to, že baterie je poměrně nový vynález. Těsně před druhou světovou válkou objevil německý archeolog Wilhelm Konig při svých výzkumech u Khujut Rabu nedaleko Bagdádu netradiční nádobu. Je veliká asi jako pěst a její stáří se odhaduje na 2000 let. Má hliněnou schránku se zátkou z asfaltu. Tou prochází kovový drát, který je uvnitř nádoby obklopen měděným plátem. Konig publikoval svůj objev připomínající baterii a americkému vědci Willardu Grayovi se povedlo udělat několik reprodukčních vzorků. Po zapojení poskytovaly napětí přibližně dvou voltů. Vědci se dohadují, že takto vyprodukovaná elektřina mohla sloužit ke galvanickému pokovování. Tuto hypotézu, nebo alespoň její teoretickou možnost, potvrdil německý výzkumník Arne Eggebrecht.

Vraťme se ale k pyramidám. Z výše uvedených informačních střípků vyplývá, že – budeme nyní citovat úryvek z publikace Pyramidy světa a bosenské údolí pyramid od dr. Sama Semira Osmanagiće: "Na mých cestách a přimém výzkumu tisíců pyramid po celém světě, od Peru, Bolívie, Mexika, Guatemaly, Hondurasu, Salvadoru přes Kanárské ostrovy do Egypta, na Mauritius a do Číny jsem zjistil, že většina pyramid má společné znaky: tvary složené z pravidelných geometrických útvarů, orientaci stěn ke světovým stranám, k pohybu Slunce, místní stavební materiál, vnitřní chodby a komory, astronomické souvislosti a síť podzemních tunelů." Toje základní charakteristika objektů pyramid.

 

Jak to funguje ?

Konstrukce a hmota pyramidy musí být sestavena tak, aby procházející paprsky Nehmotného fluida (paprsky Nehmotné Energie) ve vnějším prostředí narážející na její konstrukci byly intenzívně přijímány a v určitém rozsahu uzavírány uvnitř, takže tam vzrůstá napětí jako v kondenzátoru. O konstrukci a stavební hmotě pro pyramidy jsme již hovořili v 6. pokračování cyklu. S trochou nadsázky můžeme o pyramidě hovořit jako o obří Leydenské láhvi – kondenzátoru, ze kterého za pomoci příslušného zařízení můžeme odebírat elektrickou energii do spotřeby.

 

Původní obložení (plášť) pyramid, který měl funkci polovodiče (propouštěl paprsky do nitra, ale ne už ven) se nikde nezachoval, rovněž tak zakončení na vrcholu koulí z mědi nebo slitiny antimonu. Není divu, vždyť je to ne pár set let, ale desítky tisíc. Musíme se sklonit v obdivu nad staviteli těchto objektů, jejichž konstrukce přetrvala věky.

 

Nejen v Bosně a Egyptě, ale všude, kde byla potřeba odebírat velké množství energie, jsou budovány komplexy, zpravidla tří objektů. Jejich rozmístění má daná pravidla vyplývající z principů Vyššího Systému Universa – polaritního vztahu hmoty a Nehmoty a způsobu proudění paprsků Nehmotné energie. Součet objemů dvou menších pyramid je v rovnováze s objemem hlavní pyramidy, ze které je energie odebírána. Přesné údaje nejsou předmětem tohoto článku. Důležité je, že jejich funkce jsou vzájemně propojené - stahovaly, směrovaly, potencovaly a předávaly získávanou energii do hlavní výrobní

pyramidy (jádru komplexu) k finálnímu stahování elektřiny. Stavba pyramidy Slunce byla projektována tak, aby poskytovala dostatek elektrické energie pro zajištění průmyslového kmplexu těžby a zpracování kovonosných rud v této lokalitě.

 

Takže ani vzájemné uskupení pyramid v Bosenském údolí Visoko není náhodné. Rovnostranný trojúhelník, který tvoří objekty je základní tvar pro zesilování intenzity toku paprsků Nehmotné Energie (NE), které můžeme připodobnit k elektrickému zapojení "vedle sebe". Výše uvedený obrázek s Leydenskými lahvemi zapojenými do série (zapojení "za sebou") můžeme aplikovat na uskupení pyramid v egyptské Gíze.

 

Vyzařování energie z Bosenských pyramid

 

Ze Systému Universa vyplývá, že veškeré částice neživé hmoty jsou prostoupeny úseky paprsků NE. V závislosti na zahuštění (vysvětlení co je zahuštění viz výše) částic neživé hmoty jí příslušné úseky NE průběžně procházejí (vibrace hmoty), vstupují do ní a odcházejí.

 

 

To je celé tajemství, že pyramida je dodnes funkční přesto, že chybí zařízení pro odvod energie. Je a bude se takto projevovat dokud nebude rozebrána. Vyplývá to z koexistence Nehmoty a hmoty, která zajišťuje perpetuum mobile, což je vlastně dáno průběžné procházení paprsků NE neoživenou hmotou.

 

Zjištění, že paprsek energie se nepohybuje rychlostí zvuku ale světla je velice záslužné, je nepřímým potvrzením Nehmotné podstaty Energie. Údajně uvolňovaná energie na vrcholu pyramidy jsou úseky paprsků NE, které se "nevešly" do hmoty pyramidy a zůstaly na jejím povrchu, kloužou směrem k vrcholu ve snaze obnovit svoji původní formaci. Hlavní součástí vrcholové "elektromagnetické radiace" jsou tedy méně pronikavé úseky paprsků, které neprošly do nitra pyramidy, obtékají její povrch a vzájemně se střetávají v oblasti "hranaté" špice. Měřený nárůst síly záření s výškou od vrcholu pyramidy je projevem jejich polaritního vyrovnávání s příchozími paprsky.

 

Specifická kvalita elektromagnetického záření ("anomálie") o shodné frekvenci 28,4 kHZ byla zjištěna rovněž ve středu vrcholové plošiny mohyly Vratnica a v podzemním komplexu v Ravne. Vyplývá to z podstaty vlastností hmoty, která je všech měřených objektech stejně takto zahuštěná, proto vzniká polarita v proudění paprsků NE odpovídající těmto naměřeným hodnotám.

 

Elektronicky bylo také zjištěno, že všechny megality se nacházejí nad tokem spodních proudů vody. Voda usměrňuje tok svazků paprsků NE, jak to vyplývá z jejích vlastností. Stojatá voda energii kumuluje, proudící ji naopak strhává. Znamená to, že v případě těchto objektů je spodní tok vody prostředníkem odvodu v nich akumulované energie.

 

Detekovaná energie v blízkosti megalitu je hodnocena jako prospěšná pro lidský organizmus. Ano, ale není to jednoznačné, protože co je pro lidský organizmus prospěšné lze stanovit pouze se znalostí principů existence živé hmoty, co nelze však popřít je, že ovlivňuje psychiku člověka.

Tyto vědomosti vyplývají v současnosti z mimosmyslového předávání informací "Druhou stranou" prostřednictvím jedinců se schopnostmi vymykajícími se chápání současné vědy a proto jsou zavrhovány jako bludy.

 

V příštím pokračování se budeme věnovat identifikaci nalezených artefaktů v lokalitě bosenského údolí Visoko.