11. Částečně tvořiví Duchovév tělech živorodých zvířat
Vyspělejší druhy zvířat mají vlastní Duchovní podstatu.
Nižší druhy zvířat jsou řízeny pouze Nehmotnými druhovými programy
U živorodých druhů fauny vstupuje při narození mláděte do jeho těla Částečně tvořivý Duch. Ten ke svému pobytu ve hmotném prostředí potřebuje vyšší kvalitu Nehmotného druhového programu (NDP) než je tomu u tvorů rodících se z nakladených vajíček (vejcorodí). Existuje široká škála úrovně Částečně tvořivých Duchů (ČTD) a podle toho jsou funkčně vybavena hmotná těla jimi řízených druhů zvířat. Základním kriteriem je možnost uvědomování si vlastní identity a s tím související stupeň tvořivého myšlení a jednání. Čím vyšší je úroveň ČTD, tím více si uvědomuje nejen svoji identitu, ale také příslušnost ke kódu člověka, jak je tomu typicky např. u psa. Na opačném konci vybavenosti jsou ČTD, kteří nemají vlastní kód identity, takže v příměru působí jako „procesor“ pro koordinování automatizovaných netvořivých funkcí organizmu a těla (vyhledávání potravy, rozmnožování, zrychlený útěk při nebezpečí a pod). Programové vybavení těla takových druhů zvířat (např. králík), má proto jen velmi úzké rozpětí tvořivých vlastností. Tyto druhy fauny mají pouze hromadný, „druhový kód“, dále nerozlišený na jednotlivce. Vůči okolí si uvědomují pouze vztahy kam a ke komu patří, jinak je jim to jedno, berou to pasivně (netvořivě) jako daný stav.
Typickými příklady živých tvorů bez přítomnosti ČTD, takže řízených pouze Nehmotnými druhovými programy, jsou vejcorodí (ptáci, drůbež nebo ještě jednodušeji organizované ryby, obojživelníci, ještěři, plazi, hmyz a další). Obdobně jako nižší druhy živorodých s ČTD, ale bez individuální identity (např. králík, hlodavci, malé šelmy apod.), reagují na přijímané informační impulzy z vnějšího okolí velice dokonale, nicméně netvořivě, podle vložených programů.
Zásadní změnou v konstrukci těl živorodých druhů je zformovaný relativně velký mozkový kmen, nikoliv jenom jeho zárodek, jak je tomu u vejcorodých. To je základ pro vývoj koncového mozku pro ukládání a následnému používání získaných Informací, které jsou Částečně tvořivým Duchem podle jeho vůle utříděny a ukládány, aby je pak vědomě používal k vlastnímu tvořivému myšlení, rozhodování a jednání. Rovněž mezi živorodými zvířaty je široké rozmezí organizovanosti jejich hmotného těla vycházející z uspořádání Nehmotného druhového programu. Hmotně se to projevuje zejména v anatomii mozkového kmene, thalamu a koncového (velkého) mozku, nikoliv ovšem v jejich hmotné velikosti. Vyspělí Částečně Tvořiví Duchové v tělech zvířat s vysokým stupněm organizovanosti mají možnost, kromě koordinace složitých pohybových projevů těla, uvědomovat si sami sebe, takže komplexněji posuzovat situace a vyvozovat z toho vlastní postoje a jednání a ukládat si přijaté Informace k dalšímu použití (paměť).
Projevy Částečně tvořivého Ducha (ČTD) jsou nejen omezovány možnostmi jeho hmotného těla, na rozdíl od těla člověka ale chybí schopnost tvořivého tvarování hmoty a převedení abstraktního myšlení do hmotného ztvárnění.
Co je podstatou instinktu zvířat? Proč se nejedná o projevy genetické informace?
Navažme na informaci z článku 9 o odlišné podstatě instinktu, jak je v nejobecnějším přiblížení uváděna v tomto cyklu předávaných „Sdělení“. Společným základem instinktu, jak se projevuje u druhů fauny a člověka, jsou reakce směřující k zajištění vlastního bytí. Zatímco u druhů bez ČTD jsou tyto reakce součástí jejich Nehmotného druhového programu (NDP), tak u druhů s ČTD včetně Tvořivého Ducha (TD) člověka, jsou ovlivněny jejich vědomými vstupy při řízení hmotné schránky – těla. Při neznalosti podstaty života jsou stejným slovním výrazem „instinkt“ vědou i obecně zaměňovány obdobné vlastnosti zvířat, které mají netvořivý původ v dokonalosti Nehmotného druhového programu, nikoliv ještě v přítomnosti řídícího Ducha.
Instinkt, na úrovni Částečně tvořivého Ducha (ČTD) je jeho schopností, nikoliv vlastností hmotného těla z předané genetické informace. Je bezděčným projevem rozpoznání určitých hmotných vztahů a událostí z hlediska jejich prospěšnosti či naopak nebezpečnosti pro fyzické tělo. Rozsah instinktu je současně projevem druhové úrovně Částečně tvořivého Ducha, do jaké míry si uvědomuje vlastní identitu a dokáže svým vědomím reagovat na jinak bezděčné projevy. Podle toho se chová a také vědomě reaguje v situacích do kterých se dostává, včetně vnímání bolesti a různých pocitů. Pamatuje si a vychází ve svých projevech a specifických znalostech z Informací, které získává ve hmotě, a to i z předchozích životů. Aplikujme získané poznatky na vlastnosti zvířat, jejichž vědomé projevy jsou řízeny Částečně tvořivými Duchy. Když např. pes někoho pokouše, není to projev „genetické informace“, jak si to vykládá věda, ale projev jeho ČTD, který takto reaguje na předchozí prožitek, byť třeba z minulých životů nebo v důsledku postojů jeho pána. Je to schopnost Částečně tvořivého Ducha uplatňovat předchozí získané Informace ve hmotném prostředí. V působnosti instinktu se tedy projevují také zachované Informace z minulosti. Obdobně se u volně žijících zvířat projevuje princip ochranitelské dominance, a to jako vůdce tlupy (smečky).
Při instinktivním jednání ČTD i TD navazují na programem vymezené vlastnosti těla, zejména v koordinaci pohybů v bezděčných okamžitých reakcích. Čím je ČTD na vyšší úrovni, tím více dokáže rozpoznat, zda signál z okolí (např. výstřel) je pro něho nebezpečný či nikoliv a podle toho se při opakování takových situací chová. Z toho také vyplývá, že u člověka jsou reakce instinktu téměř potlačeny, neboť jsou plně nahrazeny schopností jeho vědomého myšlení vyplývající z vlastností a schopností Tvořivého Ducha.
Základním znakem instinktu projevovaného u ČTD je, že nezkoumá příčinné souvislosti instinktivně signalizovaných podnětů, nemá tvořivé schopnosti Tvořivého Ducha člověka. Příkladně, opice instinktivně vyhledávají zcela určité druhy stromů, jejichž listy konzumují, aby se zbavovaly obtěžujících mikroorganizmů. Opice se ale nedokáží dopracovat k příčinám a řešit je. Na rozdíl od člověka, který o dalších souvislostech přemýšlí až spekuluje, a to se Systémově pozitivními, neutrálními či negativními důsledky. Částečně Tvořiví Duchové svoji kvalitu nemění, jsou pouze postupně zkušenější.
Souhrnně vyjádřeno,
schopnost užívání uložených Informací (myšlení) Částečně tvořivého Ducha vyžaduje náročnou a okamžitou koordinaci mezi impulsy rigidního netvořivého Nehmotného druhového programu a impulsy Ducha, aby organizmus těla jako celek pohotově reagoval na Informační vstupy jak z nitra tak i z vnějšího prostředí. To platí, na výrazně vyšším funkčním stupni, také pro tělo člověka, do něhož vstupuje Tvořivý Duch nejvyššího stupně tvořivosti.
Částečně tvořiví Duchové, působící v tělech vyspělejších druhů zvířat, mají předem vymezený rozsah druhové kvality. To je zásadní na rozdíl od Tvořivých Duchů, jejichž kvalita se vyvíjí až k vlastnostem jejich Stvořitele. Přesto se mezi sebou liší ve svých projevech i ČTD, kteří vstoupí do těl stejného druhu zvířat. Je to dáno rozsahem uložených Informací ze současného i předchozích životů, které dokážou používat.
Zcela na závěr: Uváděná Sdělení odpovídají realitě světa, nejsou ani vědeckými spekulativními hypotézami ani zkreslenými náboženskými dogmaty. Odpověď na svá dilema a problémy v praxi života v nich nalezne vědec, kněz i člověk jakéhokoliv individuálního zaměření.
Přibližně za týden uvedeme v následném článku další pokračování předaných Sdělení. Jsou natolik převratná, v porovnání s dosavadními znalostmi člověka, že vyžadují nezávislé přemýšlení a vyvolají mnoho otázek, na které se budeme snažit všem odpovídat.
