80.Dendera a Abydos - zdroj dávných informací, část 1.

24.11.2016 18:57

Dendera a Abydos - zdroj dávných informací, část 1.

Každý zkušený překladatel řekne, že při překladu je třeba především rozumět překládanému textu, a to zdaleka nejen po stránce jazykové, ale hlavně obsahové. Egypťané byli velice důkladní a pro každý aspekt čehokoli měli jiné jméno. Tak třeba v případě hadích sil, v sanskrtu označovaných jako kundalini, v egyptštině existují desítky názvů, a sice podle jejich momentální energetické a blahodárné či naopak zhoubné podstaty.

 

Hadí sílu (hadí síly) zná ajurvéda, je od nepaměti používána k léčení v Tibetu a Nepálu, Čína ji zná jako "létající hvězdy", je známá i v zemích Latinské Ameriky a v Africe, také v Evropě u Keltů. Co to tedy je a jakou má podstatu?

Hadí síla je ovšem skutečnost, je to ono lidskými smysly nevnímatelné vše prostupující "fluidum", které vkládá do hmoty infomace o jejích vlastnostech. Tvoří základ energetického systému všech živých tvorů, veškeré živé hmoty – je to Nehmotná energie.

Jak měl člověk hmotně vyjádřit něco, co nemohl uchopit a přece když se k tomu neopatrně přiblížil, tak ho to jako kobra "uštklo" a zabilo, v lepším případě znatelně uhodilo (popálilo), než jako hada? Nebo jak vyjádřit neuchopitelné jiskření a blesk než jako létající hvězdu?

I v současnosti při znalostech vědy v oboru, který nazývá kvantovou fyzikou, není pro tuto "Nehmotnou sílu" hmotné vyjádření a proto je neuznána jako vědecká, je opomíjena a přenechána pouze ezoterice. Za to jsou budována zařízení gigantických rozměrů (např. CERN ve Švýcarsku), aby vědci "polapili" ještě menší hmotné částice, což se jim jaksi nedaří. Zatím je to jako ve filmu "Císařův pekař", kdy s nadsázkou jeden z badatelů, podporovaných císařem Rudolfem II,. rozbíjel atom kladivem.

Chrám bohyně Hathor v Dendeře je zdrojem zatím netušených znalostí našich dávných předků. Denně tisíce turistů obdivují jeho ruiny a poslouchají výklad průvodců, zkreslený současným vědeckým pohledem na dobu vzniku a skutečný význam artefaktů. A s motivem hadů se tam návštěvník setká takřka na každém kroku. Nejzajímavější jsou však zobrazení jakýchsi baněk s uzavřenými hady. Existuje množství různých výkladů a názorů na jejich význam. Pravdu mají ti, kteří zastávají názor, že se jedná o záznam technologie stahování elektřiny z volného prostoru. Můžeme dodat, že se jedná o její koncové využití k osvětlení.

Had (kobra) se objevuje nejen na čelence egyptských bohů a faraónů, ale také v souvislosti s jejich odchodem (odletem) na sluneční bárce, kde jsou hadi zobrazováni jako nosná síla. Při bližším pohledu na zobrazení postav podle vědy se slunečním kotoučem nad hlavou zjistíme, že kotouč je obtočen hadem. Je to znázornění síly a moci. Kotouč není Slunce, ale zpodobnění Universa, respektive Nehmotná energie obtáčí (spoutává) hmotu. Symbol označuje nositele jako osobu výjimečnou se schopnostmi tuto sílu používat, ovšem ne ovládat.

Na dalším obrázku je možno spatřit postavu, podle insignií vládce, sedící pod "střechou" s dvanácti kobrami a zpodobněním boha nebes, slunce a světla – Hóra. Nejde o nic jiného než o rozhovor panovníka s "Druhou stranou"(čtyři malé postavy).

Střecha je totiž zařízení pro stimulaci silného elektromagnetického pole, které umožňuje překonat hmotnou bariéru. Dvě postavy stojící za trůnem jsou zpodobněním hmoty (postava s tmavou korunou) a zpodobněním Nehmoty, která hmotu prostupuje a je lidskými smysly nevnímatelná (postava s korunou zpodobňující hmotu v podobě jakési misky, nadnášené Nehmotou, symbolizovanou světlou podpěrou misky).

Podobné pokusy s elektromagnetickým polem prováděl i Nicola Tesla (rozšířené vnímání Nehmotného prostředí "Druhé strany").

To je jen několik vstupů k výzdobě chrámu bohyně Hathor. Všechna tato zobrazení hadů se vztahují k hmotnému vyjádření síly smysly člověka nevnímatelné – Nehmotné energii. V současnosti odborná i laická veřejnost chodí okolo s očima otevřenýma v údivu nad pozůstatky dávného umění a přesto je slepá, protože ještě nepochopila, co nám naši předkové tím chtěli sdělit. Všichni jsou v zajetí informací současné vědy a nevěří, že vše mohlo být tehdy i jinak.

Sloupy elektrického napětí, spínače i izolátory - tak se dohadují někteří vědci i laici o výjevech připomínající izolátory elektrického napětí. Archeology byly ale nekonkrétně označeny jako „neznámé posvátné objekty džed“.

Ve většině vyobrazení vypadají prakticky stejně – na delším válci je v horní části střídavě nasunuto několik užších a širších prstenců. Existují v nejrůznějších velikostech, od téměř kapesního provedení (spodní ze dvou obrázků s předáváním "síly a moci" panovníkovi) až po objekty velké jako člověk (horní ze dvou obrázků, znázorňující stavění "džedu"). Dohady některých vědců i laiků nejsou daleko od skutečnosti, že sloupy džed mohly mít ve „staroegyptské elektrotechnice“ velmi významnou úlohu. Jsou totiž velmi podobné první baterii, kterou okolo roku 1800 sestavil italský fyzik Alessandro Volta, tzv. Voltovu sloupu. Ano, je to zařízení, které sloužilo jako stahovač energie z volného prostoru, tedy něco mezi současnou baterií a dynamem. Na níže uvedeném obrázku je "džed" ve velikosti lidské postavy.

Odborníci se přou, kdy vlastně vznikla stavba chrámu a její výzdoba. Různé datování nezapadá do jejich teorií. Chrám v Dendeře byl údajně vybudován v 1. století př.n.l. Byl však prý postaven na mnohem starších základech.

Nejobdivovanější v chrámu je ale zatím nejstarší objevené vyobrazení zvířetníku na stropu Usírovy svatyně. Významný francouzský astronom Jean Baptiste Biot v letech 1822 až 1844 tvrdil, že i když byl zodiak vytesán v římské éře, ukazuje mnohem dávnější oblohu. Sir Norman Lockyer datoval zodiak podle hieroglyfů do doby 1700 let př.n.l., prof. Alexander Gurshtein posunul původ zvěrokruhu přinejmenším do roku 6000 př.n.1..

Jaká je skutečnost ?

Vznik základní stavby chrámu je nutné začlenit do období 8.350 př.n.l., tedy do doby po druhé katastrofické události. Hrozilo nebezpečí, že znalosti z Atlantidy předávané dosud mezi úzkou skupinou vyvolených, zaniknou. Rozvíjela se nová společnost, založená na úplně jiných principech a tyto ochraňované "báje" nezapadaly do koncepce mocných. Bylo rozhodnuto vybudovat jakousi obrazovou "encyklopedii", která odolá času. Základní výstavba a její obrazová hesla probíhala v utajení pod záminkou stavby chrámu k oslavě bohyně Hathor (obdoba skrytých symbolů v architektuře známých středověkých katedrál).V průběhu dalších tisíciletí byl areál rozšiřován o další objekty a některá "hesla" byla přemisťována, do nich začleňována a nově komentována. To postihlo i kruhový zodiak, který pochází z doby budování základní stavby.

Pokusíme se ve stručnosti objasnit základní skutečnosti zobrazené na zodiaku, které jsou v současnosti spojovány s úplně jiným významem, který je pochopitelně při neznalosti Vyššího Systému Univerza poplatný současně vykládané astrologii.

Pro bližší představu jsme využili kolorované zobrazení kruhového zodiaku z článku Dendera I. Pavla Mata, kde jsou barevně rozlišeny jednotlivé symboly:

	Souhvězdí či znamení zodiaku
	Egyptské dekany
	Egyptská souhvězdí
	Planety
	Hvězdy
	Identifikace podle JoanConman
	Neznámé symboly

 

Jejich odborný výklad je poplatný současné představě astrologů a neznalosti polaritní provázanosti hmoty s Nehmotou.

Ve skutečnosti kruhový zodiak v Dendeře symbolizuje základní pricipy Systému vloženého do Universa:

Nosiči nebes (postavy v rozích obrázku) podpírají oblohu v místě souhvězdí Lev, Vodnář, Býk a Štír. Ve skutečnosti znázorňují Nehmotnou energii (Lev, oheň, Jang), vzduch (Vodnář, plynné uskupení hmoty, Jin), zem (Býk, pevná hmota s narůstajícím Jang) a vodu (Štír, kapalina s narůstajícím Jin). Jsou to základní kvality polaritních vztahů mezi hmotou a prouděním Nehmotné energie, která vkládá do hmoty Informace o jejích vlastnostech.

Označené "Egyptské dekany" zobrazují proudění paprsků Nehmotné energie a jejich kvalitu v jednotlivých znameních zodiaku, jak ovlivňují hmotu. Hvězdičky doprovázející postavy dekanů vyjadřují vztah mezi +/- čili polaritní vztah uvnitř Nehmotné energie (v pojetí Staré Číny Jang a Jin). Stejné "hvězdičkové symboly" můžeme vidět i na ilustracích ve Voynichově rukopisu nejzáhadnější knize světa. Ta sice vznikla ve středověku a je dílem sděleným "Druhou stranou", ale význam symbolů je stejný.

 

"Neznáme symboly" je označení vztahu Sluneční soustavy k ní nadřazené soustavě v čele s dvojhvězdou Siriem. Když se blíže zahledíte na obrázek, zjistíte, že právě žlutě označený Sirius tvoří rovnostranný trojúhelník s neznámými symboly. Jedním je lev s prackami ponořenými do vody – značí směr proudu svazků Nehmotné energie směřující ke Slunci (kotouč označený jako neznámý symbol).

 

"Fialové symboly" představují planety Uran (kotouč s okem), Neptun (postava na jakési loďce) a Pluto (dvě postavy). Současní astrologové i astronomové při výkladu symbolů na zodiaku vůbec neuvažují, že by v době jeho vzniku mohl někdo mít znalost o planetách, které byly objeveny prakticky "nedávno" (Uran – 1781, Neptun – 1846, Pluto – 1930). Nejzajímavější na tom je, že dvě postavy představující planetu Pluto, byly tehdy již vyjádřením dvojplanety. O tuto skutečnost se v současnosti dohadují renomovaní astronomové po pozorování planety, které jim umožnila pokročilá technika.

 

"Egyptská souhvězdí" čtyři symboly související s vyššími planetárními celky (Sirius a souhvězdí Orion), jehož je Sluneční soustava součástí.

Na těchto několika příkladech z Hathořina chrámu v Dendeře jsme chtěli demonstrovat, jak je ošidné posuzovat archeology nalezené artefakty podle teorií utvořených jen spekulativně právě na podkladě takových objevů.