68. Historie existence člověka a jeho společenství na Zemi je mnohem delší než tvrdí současná věda, část III.
Aktualita 68, část III.
Navazujeme pokračováním cyklu, který jsme nazvali "Historie existence člověka a jeho společenství na Zemi je mnohem delší než tvrdí současná ní věda". Dnešní téma přibližuje předchozí základní společenství lidí na Zemi a jimi dosaženou znalostní i duchovní úroveň. Tato historická linie vyvrcholila ve společnosti Atlantidy, která byla skutečná a nikoliv jenom bájná, jak se mylně domnívá současná materialistická věda.
Jaká byla dosavadní posloupnost civilizací na Zemi?
První civilizací na Zemi byla Hyperborea
Byla lokalizována v oblasti jihovýchodní Asie, kde v současnosti se nacházejí Filipíny, Thajsko a Vietnam. Tato civilizace trvala neuvěřitelných cca 34 milionů let. Z toho přibližně prvních 14 mil. let Tvořiví Duchové – Nehmotné bytosti byli na Zemi přítomní pouze v Předhmotných obalech. Tento obal jim umožňoval vnímat hmotu, ale nikoliv s ní pracovat. Pro existenci hmotného obalu – fyzické tělo člověka zatím nebyly na Zemi plně vyhovující podmínky. Teprve následně vstupují do hmotného prostředí všechny pro Zemi nově zformované Nehmotné bytosti jako lidé, doprovázení těmi nejvyspělejšími bytostmi vytvořenými již pro první planetu života, která se v současnosti nachází v souhvězdí Plejády. Tito první lidé se zpočátku dorozumívají neverbálně (mimosmyslově), v primitivních podmínkách se učí shánět potravu, stavět obydlí a ochraňovat své potomky. V konečné fázi se tato společnost již rozděluje na řemeslníky a zemědělce. Řemesla a obchod se soustředuje do jakýchsi městských celků, zatímco zemědělci jsou společenství představovaná jednotlivými rody. Existuje směnný obchod, vytvořila se primitivní řeč.
Proč došlo k regulaci vývoje této společnosti rozsáhlou přírodní katastrofou vulkanického původu, doprovázenou silným zemětřesením?
Její vývoj se začal ubírat směrem nesouhlasným s principy Vyššího Systému, když jednotlivci začínají hromadit majetek nad své potřeby na úkor druhých, rozvíjí se soupeření o moc a hlavně člověk začal používat zbraň ne na svou ochranu, ale jako zákeřný útočný prostředek, kterým zabijí. V Bibli je alegoricky zpodobněna jako příběh o Kainovi a Ábelovi, prvních synech Adama a Evy.
Druhá civilizace, kterou označujeme jako Lemurie
Byla lokalizována rovněž do mírného pásma 20. rovnoběžky severní šířky, a to v oblasti jižní Asie, kde se v současnosti nachází Pákistán, Nepál, Severní Indie a okolí. Také v této společnosti se postupně zformovaly a převládly negativní vztahy nesouladné se Systémem. Trvala asi 4 mil. let.
Do hmotného prostředí se nejčastěji vraceli jako lidé Tvořiví Duchové, zformovaní pro druoué planeu života, která se v současnosti nachází v souhvězdí Labutě a samozřejmě i ti „nejmladší“ bytosti. Zajímavostí v této souvislosti je, že nedávno proběhla sdělovacími prostředky zpráva o objevení planety označené jako HATP-11b v souhvězdí Labutě, kde podle vědců panují podmínky pro vznik života. Vědci přitom netuší, že objevili bývalou (v pořadí druhou) planetu života. Při vrcholném nárůstu negativních vztahů ve společnosti zaniká tato civilizace rozsáhlou lokální přírodní katastrofou v podobě potopy. Alegoricky vyjádřeno v Bibli jako příběh o Noemu a jeho synech.
Třetí civilizace, Před-Atlantská
Těžiště jejího působení bylo v oblasti jihozápadní Asie - Středního východu. Centrum této civilizace bylo v současných lokalitách Íránu a Iráku až po Mrtvé moře. Trvala přibližně 26 milionů let. Negativní vztahy ve společnosti se přesouvají do oblasti uspokojování vlastního libida, tedy do oblasti "morálky". K jejímu cílenému zničení došlo výbuchy a ohněm ze zapálených ložisek ropy, která se v celé této rozsáhlé oblasti nacházela mělce pod povrchem a současně se uvolňoval i zemní plyn, což umocnilo zkázu v širokém okolí. Tehdy, v před-Atlantském klimatu, to byla ještě zelená krajina s hustým lesním porostem, takže před rychle se šířícím ničivým požárem nebylo úniku. Tato společnost již disponovala vyvinutou kulturou, používalo se jednoduché (znakové) písmo. Rozvinutá byla i znalost o výrobě kovů (zlato, železo, měď, antimon), rafinace „zemního oleje“ (ropa) pro olejové lampy, používala se tažná zvířata pro dopravu nákladů ve vozech s koly, vzkvétala výroba uměleckých předmětů z kovů (hlavně ze zlata) pro bytí člověka nepotřebných. Již existovaly kovové plíšky (zlaté, měděné a železné) jako směnná hodnota. Objevují se rané formy otroctví. Bible alegoricky vzpomíná tuto etapu vývoje společnosti jako zkázu Sodomy a Gomory a příběh Lota a jeho rodiny.
Čtvrtá civilizace, Atlantská
Navázala na dosaženou civilizační úroveň předchozí společnosti. Prakticky nedošlo k přerušení dosažených znalostí, protože korigující zásah byl příliš lokální a směřoval ke zničení hlavního jádra populace. Jak bylo již sděleno, existovalo písmo, tedy byly k disposici záznamy a také díky rozvinuté mořeplavbě existovaly kontakty s obyvatelstvem usazeným v oblastech předešlých společenství. Není proto divu, že oproti předchozím civilizacím za tak „krátkou dobu“ své existence dosáhla dosud nejvyšší duchovní, znalostní i praktickou úroveň.
Rozkládala se na území od dnešní jižní části Spojených států a Střední Ameriky až po západní Evropu. Její okrajová území dosahovala nebo se dotýkala současných teritorií střední a jižní Ameriky a z druhé strany západní a jižní Evropy, která tehdy nebyla ještě oddělena od Afriky Středozemním mořem. Centrum Atlantské společnosti bylo v prostoru současných Bermud v Atlantickém oceánu, takže rovněž v pásmu okolo 20. stupně severní šířky. Znalostní pozůstatky této dosud na Zemi nejvyspělejší civilizace se staly základem směrování duchovního i hmotného vývoje "naší" následné civilizace.
Existence Atlantské společnosti trvala přibližně 750 tisíc let a skončila před cca 26 tisíci lety obrovskou přírodní katastrofou, vyvolanou člověkem, respektive skupinou jednotlivců na nižším stupni vývoje jejich Ducha. Jednalo se o zcizení a předčasné použití projektu s cílem získání zesíleného proudu Nehmotné energie odražené od povrchu tehdy ještě existujícího druhého Měsíce Země nazývaného Nao. Jeho atomární hmota se roztříštila a odrazová vlna způsobila, že pevnina Země v oblasti Atlantidy se potopila za současného vzniku dnešního Atlantického oceánu. Z původní pevniny zůstaly pouze tři velké ostrovy, dnešní Kuba (Velké Antily), Island a Britské ostrovy. V soudobém Atlantickém oceánu je velký podvodní útvar, přibližně 2000 km dlouhý, napojený na Azorské ostrovy, který je pozůstatkem potopené pevniny. Současně došlo k zásadnímu zhoršení klimatických podmínek v rozsahu celé planety. Byl to zásah, který uvrhl zbylou populaci na dlouhá nikoliv desetiletí, ale tisíciletí, do primitivních podmínek bytí.
Přesto, Atlantská společnost dala znalostní a spirituální základ všem pozdějším postupně se ustavujícím a zanikajícím kulturním splečenstvím mladší historie, až do současnosti.
Podrobněji se o tom dozvíte v naší příští aktualitě, která bude pojednávat o historii naší po-atlantské civilizace, v pořadí již páté na Zemi.
