58. Jak lze prokázat neuchopitelnou Nehmotu?

Jak lze prokázat neuchopitenou Nehmotu?

Takto položená otázka je pro většinu současné společnosti nepochopitelná a může být považována za absurdní. Proč? Nejspíš proto, že pod pojmem Nehmota si neumíme vybavit cokoliv jiného než jenom hmotu. Jakoby to nestačilo, materialistická věda, přetlakem dostupných informací předávaných do praxe myšlení a jednání takto orientované současné společnosti, nás průběžně mystifikuje o nás samých. Nezná ani Nehmotnou podstatu života ani jeho účel, jako součást dokonalého Systému Universa, vloženého do všeho v něm Absolutní Tvořivou Sílou, spojovanou člověkem odedávna s představou Boha. Odmítá jako skutečnost připustit cokoliv jiného než to, co může být lidskými smysly vnímáno, pozorováno, měřeno a následně popisováno.

Jak tedy lze prokázat existenci a vlastnosti něčeho, co se vymyká hmotné poznatelnosti, kterou nám prvotně přibližují smysly, v současnosti rozšířené stále se vyvíjející technikou. Právě pro hmotně nepřeložitelné vnímání Nehmoty, mohou být důkazy o Nehmotě a jejích vlastnostech pouze nepřímé. Jsou ale ověřitelné tím, že logicky a věrohodně vysvětlují veškerou dostupnou hmotnou realitu, kterou sice hmotná věda ze svého pohledu popisuje, ale nezná příčiny, proč tomu tak je. Neví, že jsou to projevy Systému, v němž Nehmota vkládá do hmoty Informace, což se projevuje v konkrétních vlastnostech druhů hmoty, jak je my lidé vnímáme v překladu mozku, zformovaného a řízeného Nehmotným programem těla.

Nejzákladnějším důkazem existence Nehmoty, jako něčeho hmotně nepoznatelného, neměřitelného a neovladatelného, je sama existence života. Zamysleme se na tím, co způsobuje, že ze stejné neživé atomární hmoty, vznikne nepředstavitelně druhově široká škála flóry a fauny s jeho vrcholnou formou – tělem člověka. Tuto skutečnost, jejíž vysvětlení, natož pak její napodobení je pro člověka a tedy i pro vědu nedostupné, věda příliš nezdůrazňuje, neboť se vymyká jejím poznávacím možnostem. Proto věda nedokáže syntetizovat ani ten nejjednodušší mikroorganizmus, i když se holedbá znalostí chemických procesů, které ale v živých organizmech i v těle člověka neprobíhají. Nedovede ovšem hmotně ani vysvětlit původ a podstatu života a pokud tak činní, musí se uchýlit od své proklamované exaktnosti pouze k myšlenkovým spekulacím.

Systém Universa a principy do něho vložené původ, podstatu a dokonce i účel života vysvětlují, a to již v základních souvislostech. Pokusíme se je alespoň stručně vymezit, i když pro čtenáře našich knih "Svět je jinak" a "Sdělení Druhé strany", rovněž pro pravidelné návštěvníky našich webových stránek, nejsou tyto neznámé poznatky překvapením:

• Původ života, respektive oživení hmoty, má základ ve vlastnostech Nehmoty, která je skutečným hybatelem hmoty, takže i původcem veškeré Energie. Do hmoty ji předává jako určité Informace tím, že ji prostupuje a uvádí do pohybů, vyvolaných vychylováním vzájemných polaritních (poměrových) vztahů a jejich následným vracením do původní vyrovnanosti, vše ve střídavém režimu v působnosti Nehmotného druhového programu.

  Zásadní rozdíl mezi hmotou neživé přírody a vlastnostmi živého těla je dán odlišností vložených Nehmotných druhových programů. Jinak vyjádřeno, neživá atomární hmota je oživena do mnoha forem života vložením druhových Nehmotných programů, které se projevují charakteristickými znaky života.

• Podstata života je tedy Nehmotná, hmotné tělo je prostoupeno řídící Nehmotou. Jinak vyjádřeno, impulzy Nehmotného druhového programu vyvolávají řídící Informace uložené ve hmotném programu (DNA), podle kterých se živá hmota formuje a projevuje.

V těle člověka jsou přítomna dvě Nehmotná řídící centra, a to Nehmotný druhový program nejvyšší složitosti, který ovládá veškeré nevědomé (biologické) funkce těla a věčná Nehmotná bytost – Tvořivý Duch, která je vykonavatelem myšlení člověka a všech jeho vědomých projevů.

Jak známo, hmota je částicová a mění svoje struktury, takže jakékoliv hmotné útvary jsou dočasné, což nejmarkantněji prokazují veškeré druhy života. Naopak, Nehmota je nečásticová, celistvá, svoje struktury tedy nemění, je proto věčná. To také vysvětluje, proč Nehmotná bytost ukrytá v těle člověka, naše nezaměnitelné "já", smrtí hmotného těla nezaniká. Přechází do výlučně Nehmotného, takže pro člověka nevnímatelného prostředí, které prostupuje smysly vnímatelný zdánlivě jen hmotný vesmír. Vrací se v určitých cyklech znovu do hmotného prostředí, vstupuje do těla člověka v okamžiku jeho narození a působí pokaždé jako jiný člověk. Proč? To vyplývá z účelu života, jak je níže uváděno.

Účel života vyplývá prvotně ze záměru Nadtvořivé Síly – Tvůrce – Boha obklopit se Nehmotnými Bytostmi -Tvořivými Duchy a předávat jim, jako svým společníkům, vlastní principy Lásky a nekonečného Dobra. Za tím účelem zformoval:

• Universum (vesmír) jako ohraničený celek s prostupující se Nehmotnou a hmotnou částí se Systémem na principu nekonečně se opakujícího polaritního vymezování (porovnávání) protikladných činitelů

• prvního absolutně dokonalého Tvořivého Ducha – Stvořitele. Na něho Boží Tvůrce přenesl některé své vlastnosti, zejména tvořit další Tvořivé Duchy a také hmotný život s organizovaností hmotných toků, umožňujících podmínky pro existenci člověka.

Tvořiví Duchové, při absenci veškeré předchozí minulosti ve vědomí člověka (zapomění), mají procházet ve hmotných životech lidí obtížnostmi protikladných hmotných vztahů, naučit se v nich rozeznávat polaritu dobra a zla. . Nehmotná dimenze Universa prostupuje tu hmotnou, lidskými smysly vnímatelnou a poznatelnou. Je to Druhá strana (Onen svět) s přítomností Tvořivých Duchů bez hmotných těl. Takže "Druhá strana" není někde v blíže neurčeném prostředí vesmíru (tam "nahoře" či v nebi), ale tady, všude kolem nás. Tam se vracíme ze hmotných životů, abychom při znovu obnoveném uvědomování si svého postavení v Universu hodnotili co jsme dokázali a co nikoliv v předchozím životě jako lidé a dlouhodobě si připravujeme karmická předsevzetí pro příští hmotný život. Vývojem v podmínkách Universa si individuální Tvořivý Duch tříbí svoji Nehmotnou kvalitu, což nakonec umožní jeho přechod z Universa do bezpolaritního Absolutna, prostředí bytí Nadtvořivé síly a Stvořitele.

Pokusme se, ve vlastním zájmu i v zájmu rozšiřování dobra pro druhé, zamyslet nad vnitřní provázaností sdělovaných poznatků. Posune nás to k poznávání Nehmoty jako něčeho, co k životu samozřejmě patří, neboť pro každého člověka je vysvětlením smyslu a cíle jeho životů a skutečné nesmrtelnosti. Přiblížíme se k opravdovému poznání, zbavenému pouhé náboženské víry a také deformovaných vědeckých představ, ignorujících Nehmotu a ponořených v dogmatizmu údajné samojedinosti hmoty.

Příkladů, vysvětlujících existenci a vlastnosti Nehmoty, jak se projevuje vůči hmotě v denní praxi života, je bezpočet. Dozvěděli jsme se, že hmota by bez Informací Nehmoty ani nemohla existovat. Budeme si tuto skutečnost čas od času připomínat také na našich webových stránkách dalšími srozimitelnými, zdánlivě jen hmotnými vztahy.