44. Jak připravovat a jak přijímat druhy potravy?

30.01.2016 10:34

Jak připravovat a jak přijímat druhy potravy?

Procesy trávení navazují na uspořádání živé přírody

Námi předávané informace o Energeticky nenáročném stravování by nebyly úplné, kdybychom se nezmínili také o procesech přípravy a příjmu potravy. To, že se při pečení, smažení, grilování apod., jednotlivé složky i vhodné potraviny se na jejím povrchu mění na "cizí hmotu" pro jejíž likvidaci organizmus musí vynaložit nadlimitní spotřebu vitální energie, jsme se již zmiňovali v předchozí aktualitě.

Také skladba současně přijímané potravy výrazně ovlivňuje potřebu Nehmotné vitální Enwergie k jejímu zařazení do výastavby a procesů těla.,Vyplývají z toho některé rámcové zásady, jimiž by se člověk měl při stravování řídit:

Nekonzumovat současně potraviny a nápoje různého charakteru stavby jejich hmoty, aby tělo nemuselo produkovat více druhů trávicích enzymů.

Organizmus si nikdy nevytváří jednotlivá metabolická uskupení pro rozklad přijaté hmoty do zásoby. Jejich tvorba probíhá až na základě signalizace chuťových buněk při vstupu potravy do těla. Proto také tzv. "hltání" a špatné rozmělnění a proslinění potravy v ústech ztěžuje trávicí proces.

Rovněž tak příliš horká či studená potrava má za následek zvýšenou potřebu vitální energie. Optimální teplota pro konzumaci teplých jídel a nápojů je do 40°C, studených okolo 20°C. Proč? Dostane-li se do žaludku potrava vyšší teplotou jak 42°C, řetězce trávících šťáv se rozkládají a jsou tak deaktivovány. Má-li být přijatá potrava rozložena a připravena pro přechod do nitra organizmu těla, musí se vytvořit nová uskupení. Při příjmu chladnější potravy a tekutin jak 16°C je zapotřebí ji v ústech "dohřát", protože sice proběhne signalizace pro tvorbu enyzmů, ale tyto jsou pro objemové uskupení nízké teploty neúčiné, prostě nedokáží studenou hmotu navázát, teprve po dosažení "provozn teploty" může trávicí proces pokračovat.

S vodou je to trochu jiné, i když podstata je stejná. Je známo, že s klesající teplotou voda "houstne", tj. mezery mezi jednotlivými jejími molekulami se zužují a při 0°C mění své skupenství na pevné. Naopak, čím je voda teplejší mají její molekuly větší rozestupy a mohou případně mezi sebe přijmout molekuly jiné hmoty a pronést je přes žaludeční sliznici do nitra těla. To se děje např. s ve vodě rozpustnými vitaminy. Optimální mezery jsou právě při teplotě od 20°C. Z toho můžete také odvodit, že některé léčivé čaje se mají pít teplé a po malých doušcích.

Pochybnost, zda kohoutková voda z veřejných rozvodů je dostatečně vhodná či si máme raději kupovat balenou vodu plastových obalech z hloubkových vrtů, lze vyjasnit odkazem na kvalitní pramenitou podzemní vodu. Vliv plastů na kvalitu vody je nepodstatný, neboť voda v plastu, pokud ji nevystavíme tepelnému zdroji, je pro příjem škodlivých částic z umělé hmoty netečná. Kohoutková pitná voda je horší variantou proto, že k její "nezávadnosti" jsou používány chemikálie, zejména sloučeniny chlóru pro odstranění škodlivých mikroorganizmů. Pokud si člověk zdravým životním stylem udržuje dobrou imunitu, tělo by její kvalitu mělo zvládat i při trvalém používání.

Z výše uvedených vlastností potavin a nápojů rovněž vyplývá, že jejich Energetickou náročnost při trávení zvyšuje také:

současná konzumace zeleniny či moučných jídel s ovocem nebo ovocnými nápoji a naopak,
současná konzumace živočišných a rostlinných cukrů (příkladně slazení mléčných výrobků nebo nápojů, šlehačka v kombinaci s ovocem a pod.). Výjimku tvoří med, který je vhodným sladidlem pro všechny druhy potravin. Dodejme ještě, že stejně jako u olejů, tak i u cukru je vhodnější ovocné složky přislazovat přírodním řepným cukrem, zeleninu třtinovým, je to dáno příbuzností hmotného zahuštění rostlin, ze kterých je cukr extrahován.
pokud již člověk konzumuje maso, tak nejvhodnější příloha k němu je rýže, nikoliv zelenina (např. brambory), obilniny (těstoviny) či luštěniny.

K potravinám a nápojům, které mohou být kombinovány s oběma skladbou protichůdnými skupinami (t. j. jak se skupinou ovoce, tak se skupinou obilnin či zeleniny) patří rýže, hroznové víno, citrusové plody, jakož i šťávy z takového ovoce.
K dochucení pokrmů je vhodné používat pouze kvalitní vinný ocet nebo citronovou šťávu.
Vejce doporučujeme konzumovat pouze vařená ve skořápce "na hniličku" a ne více jak 2-3 ks týdně.
Všechny pokrmy vaříme jen nezbytně dlouho tak, aby byla uvolněna vláknina a propustnost buněčných stěn potraviny pro proces trávení. Není pravda, že vařením se ničí vitaminy a ostatní účinné složky v potravě. Naopak při šetrném vaření či dušení se tato uskupení v potravě lépe uvolňují pro její roztřídění v trávicím traktu.
Ještě je nutno dodat, že na spotřebu vitální energie má vliv i prostředí, kde je potrava přijímána.Tedy bez spěchu a v klidném prostředí bez věnování se jiné činnosti (čtení novin, sledování televize a pod.).
Také je nerozumné nutit se dojídat zbytek na talíři při pocitu nasycen.
Neměli bychom pít víc, než do uhašení žízně. Odborníky doporučovaný pitný režim zatěžuje organizmus. Jen pocit žízně je signál pro doplnění tekutiny, musíme ho však citlivě vnímat

Vysvětlení v příčinných souvislostech jak funkce těla jsou organizovány na základních principech Universa, které jsou vloženy i do živé přírody, přesahuje možnosti této aktuality. Podrobněji je vše uváděno v knihách Zdeňka Svobody Sdělení Druhé strany a Svět je jinak, jejiž svazky 2 a 3 jsou závěrečně připravovány k publikování.

Co vyplývá z výše uváděných informací o vhodné potravě a nápojích jako celku?
Především princip, že hmota bez Nehmoty nemůže existovat, ale Nehmota bez hmoty ano, jak je tomu v Nehmotném prostředí Druhé strany (Onoho světa). Z toho ovšem vyplývá, že hmotné tělo, existující ve hmotném prostředí:

nemůže být vyživováno pouze Nehmotnou Energií (pranariánství),
ke svým přirozeným funkcím potřebuje určité rozmezí kvality hmoty živé přírody, aby ji pomocí vlastnost Nehmoty
přepracovalo v souladu s individuálním zahuštěním podle předané genetické Informace Energie těla je primárně Nehmotná, organizmus je schopen ji přijímat z volného prostorru nikoliv neomezeně, ale v rozsahu odpovídajícím účel existence člověka, tedy režimu přirozeného bytí.
Představy materialistické vědy, že energie těla má původ ve hmotě, že vzniká spalováním přijímaných živin potravy, je zcestná nejen z Nehmotného principu života ale také z vlastností hmoty.
Teplota těla není způsobována domněle uvolňovanými kaloriemi z domnělých spalovacích procesů, ale vzájemným otíráním řetězců hmotných částic, uváděných do pohybů primárně Nehmotnými činiteli.
Základním kriteriem vhodnosti potravy je množství Nehmotné Energie potřebné k jejímu zpracování, nikoliv smyšlené kalorie. Čím je potrava souladnější se zahuštěním těla konzumenta, tím menší je její Energetická náročnost, tím více přijaté Energie zůstane v organizmu na ostatní hmotné procesy, což ovšem platí také naopak. Čím je potrava nesouladnější s možnostmi těla, tím více musí být aktivován jeho imunitní Systém.
Imunitní procesy jsou podmíněny tvorbou určitých hmotných částic a tedy i potřebou Nehmotné Energie, která pak jinde v těle chybí. V důsledcích toho dochází k narušování metabolizmu, vychylování zdravotní rovnováhy a z stejných příčin i k oslabování imunity, což je pro člověka současné moderníspolečnosti typické.
Přirozeným důsledkem oslabené imunity je snížená odolnost těla vůči různým onemocněním, která jsou ale moderní medicínou léčena především chemickými léky, které mají svůj původ v derivátech ropy, tedy tělu cizí hmotě. Ta má právě proto schopnost likvidovat nežádoucí mikrorganizmy, poškozené živé tkáně v důsledcích jiné cizí hmoty nebo takové stavy alespoň dočasně stabilizovat, ale opět jen za cenu současného oslabování přirozené imunity těla. Bez její alespoň minimální funkce ale nemohou účinkovat jakékoliv syntetické léky.

Přičtěme k těmto novým poznatkům i základní hledisko, že hmotný život a skladba živé přírody je Nehmotným Tvůrcem vesmíru, podobně jako přírodní zákony, uspořádána tak, aby umožila existenci člověka a vývoj jeho Nehmotné podstaty ve hmotném prostředí. V oblasti výběru potravy to znamená, že živá příroda člověku nabízí pestrou stravu, jak ostatně usuzuje podle praktických poznatků také současná věda. Tedy žádný jednostranný asketizmus v jídle, ovšem ani přejídání. Podstatný rozdíl vůči odborným stanoviskům materialistické vědy je ale v tom, že v rámci pestré stravy by měl člověk přijímat takovou potravu, která tělo Energeticky nevyčerpává a neoslabuje tak jeho imunitní reakce.

Pamatujme si, že:

hmota lidského těla navazuje na stejný princip základního uspořádání živé přírody, jejíž jednotlivé druhy jsou ale řízeny odlišnými programovými Informacemi Nehmoty, které do hmoty vkládají tomu odpovídající rozdílné druhové vlastnosti. Prostředníkem jsou mobilní paprsky Nehmotné Energie,
živé hmotné tělo je zformováno ze stejné atomární hmoty jako neživá hmota, takže jeho hmota nemůže existovat bez náplně druhů Nehmoty..
Energii tělo získává průběžně přijímáním a následným vydáváním formací NE, která hmotné částice prostupuje a uvádí do pohybů a určitých uspořádání, jak je vymezeno Nehmotným druhovým programem. Hmotu pro růst, obnovu a činnost přijímá tělo z potravy a zařazuje ji rovněž podle Nehmotných programových impulsů,
pokud tělo přijímá těžko stravitelnou (energeticky náročnou) potravu spolu s cizí hmotou, která nemusí být produktem neživé přírody, musí neúměrně aktivovat svůj imunitní Systém, což je spojeno vždy s nadměrným čerpáním NE, které se pak v jiných metabolických a dalších procesech nedostává. Takový stav vyústí dříve či později ve zdravotní nerovnováhu, příčinu většiny tzv. civilizačních nemocí

Doporučení na závěr:

konzumovat přírodní potravu co nejméně technologicky upravovanou,
přirozenými tepelnými úpravami jsou vaření a dušení,
ve stravování se oprostit od vlivu módních či jiných extrémních směrů a těch odborných doporučení, které neznalosti podstaty provázanosti člověka s okolní živou přírodou o "zdravých potravinách" naopak veřejnost matou,
nenechat se "vydírat" doporučovanými předraženými "BIO" potravinami, které ve své podstatě bio nejsou,
při snaze změnit své stravovací návyky je nutno postupovat pomalu a s rozmyslem, každou rychlou změnu organizmu těla vnímá negativně, jen citlivá příprava vede k úspěchu,
každou změnu činit dle vlastního úsudku a uvážení, ne proto, že nás k tomu někdo nabádá, byť v dobrém úmyslu. Každý jsme jedinečná a v rozhodování o zdraví svého fyzického těla svobodná bytost,

Člověk musí přijímat potravu aby žil, ale není tady proto, aby jedl a pil.