24.09.2014 19:49
Tento týden byla navedena na oběžnou dráhu Marsu americká sonda MAVEN po jejím desetiměsíčním letu a zdolání 711 miliónů kilometrů. Bylo rovněž zveřejněno, že projekt NASA "spolkl" 671 miliónů dolarů (14,4 miliardy korun).
Proč?
Přístroje umístěné na sondě mají získávat informace, které by vědcům mohly pomoci pochopit, proč a jak se změnila atmosféra Marsu. Podle tvrzení vědců, měla tato planeta v dávné minulosti mnohem hustší atmosféru a na jejím povrchu se údajně nacházela voda v kapalném stavu, jak je tomu nyní na Zemi. Spolu se změnou atmosféry planety se podle fyzikálních propočtů měla povrchová voda propadnout hluboko do domnělých podzemních oceánů. Kdysi, během první miliardy let své existence, měl být Mars, podle použitých fyzikálních východisek, vlhký a horký, nyní je ale suchý a chladný. Z těchto teoretických východisek vědci dovozují, že původní atmosféra a dostatek povrchové vody bylo prostředí, které umožňovalo existenci mikroorganizmů, neboli základ života.
Jaká je ale skutečnost?
Z formace Sluneční soustavy vyplývá, že tato planeta se nikdy nenacházela v prostředí její Středové minimální polarity, tedy v podmínkách v jakých se nachází planeta Země. Nikdy proto neměla podmínky pro existenci vody a jakýchkoliv forem života. To, co vědci dovozují jako podpovrchovou vodu ve skutečnosti voda není, i když se jedná rovněž o sloučeninu vodíku a kyslíku, ale s jinými vlastnostmi. Je to "kvazi voda", která vzniká a zaniká při mnoha procesech při přeskupování hmoty za vzniku molekuly z jednoho atomu kyslíku a dvou atomů vodíku. Je to nestálá sloučenina, nikoliv standardní voda, která je za přirozených podmínek nerozložitelná. Také atmosféra a celkové klima Marsu odpovídá jeho postavení ve Sluneční soustavě, takže nemohlo dojít k její ztrátě spekulativně dovozovanou "dramatickou klimatickou změnou".
Stojí za zamyšlení,
zda lidstvo má v současnosti dostatek prostředků na to, aby plýtvalo jinde potřebnými finančními i materiálovými zdroji na ověřování projektů, které z neznalosti podstaty Systému Universa mají prokázat to, co neexistuje a nikdy nebylo. Není to zdaleka první případ marného snažení o dobývání vesmíru. Položme si nyní otázku "proč to všechno?" a "co to reálně může člověku přinést"? Kdyby věda měla znalosti o vzniku a podmínkách života nemusela by investovat do těchto nákladných projektů, které ji stejně nepřinesou uspokojivé výsledky. Již z podstaty života totiž vyplývá, že člověk a veškerá živá příroda mimo pozemské prostředí nemůže existovat. V jakýchkoliv uměle vytvořených podmínkách mimo planetu Zemi, nejpozději do 7 pozemských let u nejsložitějších organizmů jako je člověk dojde k jejich zániku. V jiném než pozemském prostředí nejsou totiž podmínky pro obnovu buněk těla, natož pro jeho reprodukci. Proto my lidé a veškerá živá příroda existujeme z Božího záměru v současném kosmickém věku pouze na Zemi a tak jsou naše těla také cíleně vybavena svými přirozenými vlastnostmi.
