21. Rozdílné účinky přírodních nebo syntetických vitminů a minerálních prvků v organizmu

20.02.2015 15:57

Rozdílné účinky přírodních nebo syntetických vitaminů a minerálních prvků v organizmu

Bláhovost vypočítávání denních dávek vitaminů a stopových prvků pro člověka

 

Veškerá živá příroda (VOH), tělo člověka nevyjímaje, je sestavována ze čtyř základních atomárních prvků - vodíku, uhlíku, kyslíku a dusíku, ze kterých jsou formovány základní mobilní jednotky hmotného programu - aminokyseliny. Kromě nich působí v lidském těle a je přeřazováno dalších dvacet, takže celkem 24 prvků atomární hmoty.

 

Skladba prvků atomární hmoty v rámci jednotlivých druhů VOH je odlišná, zejména mezi faunou a flórou. Je to vymezeno Nehmotným druhovým programem, neboť rostliny čerpají pro svůj metabolizmus atomární hmotu OOH, zatímco fauna, včetně člověka, používá ke svému bytí pouze VOH.

 

Určité prvky OOH, které člověk z potravy přijímá, mají v těle přesně vymezené použití, vyplývající z jejich zahuštění a polarity potřebné k formování hmoty podle NDP (Nehmotného druhového programu stavby a funkcí těla). Jsou to tedy jakési stabilizátory jednotlivých zformovaných hmotných uskupení při programovém přeřazování hmoty v těle (např. přítomnost molybdenu v celé řadě enzymů), které současně vymezují specifické funkce takto zformovaných řetězců hmoty, např.:

 

• přítomnost železa červené krvinky nejen stabilizuje, ale současně podmiňuje jejich funkci,

• zinek a mangan mají návaznosti hlavně na přeskupování hmoty v játrech,

• křemík působí jako polovodič v mozkomíšním moku,

• obecně je známá také přítomnost vápníku v kostech a jeho provázanost s funkcí štítné žlázy,

• kobalt je centrálním prvkem komplexů vitamínu B12 pro zajištění cirkulace hmoty bohaté na kyslík, což souvisí s obnovou buněk a mnoha dalšími metabolickými funkcemi,

• fosfor je součástí Informačních řetězců hmotného programu těla („DNA“), také přejímá určité funkce dusíku v zahuštěnějších strukturách těla, obdobně jako síra přebírá funkce uhlíku.

Uvádění dalších podrobností je nadbytečné, tyto hmotné souvislosti jsou medicíně podle zjišťovaných a statisticky vyhodnocovaných příznaků, dostatečně známy.

 

Specifiku uplatnění minerálních a stopových prvků v těle člověka při jeho výstavbě a obnově nelze vtěsnat do jednoduchých pravidel. Čím více specificky probíhá přeřazování hmoty v nejrůznějších variantách, tím více a jedinečně se toho účastní další, nejenom základní prvky. Typické je zařazování minerálních a stopových prvků v enzymech, které přebírají funkce hormonů právě v lokálních a jedinečných procesech výkonných orgánů a dalších tkáních těla.

 

Vyráběné přípravky s „přírodně identickými“ vitaminy a minerálními prvky, také všechna jim obdobná hmotná uskupení jako „potravinové doplňky“, nemají a ani nemohou mít vlastnosti přírodních látek tohoto typu. Je to dáno samotným principem formování takové hmoty, který do hmoty vkládají Nehmotné druhové programy vytvořené Stvořitelem veškerého hmotného života. Technologicky vložená Nehmota do formované hmoty je jakýmikoliv výrobními postupy nenapodobitelná, obdobně jako nemožnost oživení hmoty člověkem.

 

Organizmus, nejen člověka, si dokáže „vytáhnout“ všechny vitaminy a upravit jejich skladbu podle svých potřeb pouze z přirozené potravy. Jen takto získané vitaminy dokáže plně využít protože mají plnou schopnost komunikovat s hmotnými řetězci formovanými podle impulsů Nehmotného programu těla (NDP) a začleňovat do svých formací minerální a stopové prvky. Rovněž tato uskupení hmoty nesmí být vytržena ze své původní formace, tj. musí mít svůj původ v přirozené rostlinné či živočišné potravě.

 

Vysvětlení spočívá v tom, že živé organizmy fauny, takže i člověka, mají vzájemně příbuzný programový základ, který jim neumožňuje přepracovávat minerální hmotu (OOH ). Je to z toho důvodu, že nehmotný náboj jejich částic má odlišnou hodnotu, je méně průrazný vůči hmotě ve které je uzavřen. Při hmotném pozorování skladby hmoty je tento rozdíl nerozlišitelný, pouze při měření elektromagnetické aktivity lze tento rozdíl odečíst, ale věda si tento jev vykládá zcela jinak. To se týká všech syntetických vitaminů i naprosté většiny farmaceutických preparátů, léčiva a minerálie ovšem nevyjímaje.

 

Připomeňme si, že jakákoliv nepřirozeně zformovaná hmota, byť v hmotně identickém složení s přírodní, je v těle předmětem aktivace imunitního Systému. Organizmus ji proto může použít nanejvýš jedenkrát, protože následně je jako cizí hmota vylučována. Jedinou výjimkou mezi vitaminy je v tomto smyslu vitamin C, který je uměle vyráběný za součinnosti a prostřednictvím mikroorganizmů, takže je pro tělo akceptovatelný. Svými vlastnostmi se blíží přirozenému, i když nikoliv ve všech funkcích. Porovnatelně působí v těle především jako dárce atomárního kyslíku.

 

Přesto je v některých případech prospěšné aplikovat vitaminy, které nemají původ v živé přírodě, jsou vyráběny technologicky, takže v sobě mají Nehmotnou náplň jako hmota neživé přírody. Aplikace vyráběných preparátů vitaminů, minerálů, stopových prvků a tomu obdobných „potravinových doplňků“ jsou účelné jen krátkodobě v situacích, kdy v určité oblasti funkcí těla se projeví významnější zdravotní nerovnováha. Ostatně, sama lékařská praxe prokazuje zásadní rozdíly v účinnosti např. umělých vitaminů a stopových prvků v porovnání s jejich přírodní formou, kterou připravil živý organizmus a je přítomna v přirozené stravě.

 

Z toho plyne poučení, že vitaminy a další pro organizmus potřebná uskupení hmoty jsou součástí dokonalého Systému založeného na programovém řazení hmoty účinky Nehmoty. To objasňuje, proč jsou tato uskupení hmoty přítomná v různých variantách v každém organizmu flóry i fauny. Jejich začlenění do Systému druhů života současně vysvětluje, proč je má člověk přijímat z původního zařazení v živé přírodě.

 

Přijímáním vitaminů, minerálů a stopových prvků v přirozené potravě se člověk nemůže předávkovat, na rozdíl od některých syntetických. Ve světle těchto základních poznatků je očividné, jak neznalé a jen komerčně podporované je uvádění doporučených denních dávek konzumace vitaminů ve formě různých preparátů. Tato plošná doporučení vůbec nepřihlížejí k tomu, že každý člověk má individuální zahuštění těla a jeho organizmus musí pro sebe individuálně upravovat přijímanou skladbu potravy, pobývá v různém životním prostředí, individuálně zatěžuje své fyzické tělo. Navíc, jak bylo uvedeno, tyto preparáty nemají hodnotu přírodních, jak je nabízí přirozené stravování.

 

V příštím článku uvedeme některé další skutečnosti o podstatě funkcí těla, které dosud zůstávají pro materialistickou vědu utajené.

 

Zcela na závěr: Uváděná Sdělení odpovídají realitě světa, nejsou ani vědeckými spekulativními hypotézami ani zkreslenými náboženskými dogmaty. Odpověď na svá dilema a problémy v praxi života v nich nalezne vědec, kněz i člověk jakéhokoliv individuálního zaměření.