10. Mikroorganizmy jsou regulačním nástrojem rovnopváhy přírody

22.11.2014 12:01

Mutace mikroorganizmů vyvolávají nepřirozené zásahy člověka do rovnováhy přírody

Druhy mikroorganizů se nemění, pouze se přizpůsobují změnám v prostředí

 

Vyrovnanou bilanci hmotných toků mezi faunou flórou, takže rovněž mezi neživou a živou přírodou udržují vzájemně nejnižší formy života na úrovni mikroorganizmů (MO). Svojí konstrukcí patří buď k fauně nebo ke flóře, takže se vzájemně v Systémem vymezených proporcích ovlivňují, aby mohly plnit vyrovnávací úlohu v polaritních vztazích v živé přírodě.

 

V určitém zobecnění lze vyjádřit, že v přírodním prostředí existuje mnoho mikroorganizmů obojího druhu, tedy jak typu flóry tak typu fauny, ale jejich aktivace je odvislá od vhodnosti podmínek prostředí pro jejich metabolickou přeměnu hmoty. Aktivnější jsou MO fauny (bakterie, viry a další druhy) v porovnání s MO flory (plísně). Tělo člověka a přiměřeně fauny je vybaveno imunitou proti bakteriím a virům, nikoliv ale proti plísním a naopak je tomu u flóry. Jak je níže uvedeno, existují také člověku příznivé druhy plísní a bakterií, které se uplatňují především při trávení potravy.

 

Základní funkcí mikroorganizmů v Systému přírody je:

• přepracování neživé minerální hmoty tak, aby mohla být začleněna do organizmu flory a stát se tak základní potravou fauny,

• v opačném směru rozložení odumřelých těl hmotného života, aby mohly být v následné oběhovém cyklu přijímány rostlinami jako jejich „stavební hmota“.

Vlastnosti mikroorganizmů navazují na jejich funkci udržování koloběhu VOH v přírodě jako celku. Obrovský rozsah druhů mikroorganizmů je nutný proto, že každý z nich je vázán svými vlastnostmi na velice úzké rozmezí hmotných podmínek, jak vyplývají z etap a fází obousměrného přepracovávání hmoty v cirkulačním kruhovém režimu. Projevy všech druhů MO jsou velice jednoduché. Spočívají v požírání potravy, aby se mohli, v pro ně v příhodném prostředí, rychle rozmnožovat. Jejich odumřelá těla jsou ale v každém případě pro vyšší druhy fauny cizí hmotou, tedy toxická, člověka nevyjímaje.

 

Součástí soudobé civilizační praxe je neznalé a hromadné odstraňování mikroorganizmů pomocí moderních chemických přípravků. Bylo již shora uvedeno, že ne všechny plísně a bakterie jsou pro bytí člověka nepříznivé. Právě některé druhy plísní pomáhají v zažívacím traktu likvidovat škodlivé druhy bakterií a některé druhy bakterií pomáhají při tvorbě příznivých hmotných uskupení (např. vitamín K). Penicilin, vůbec antibiotika jako léčivo, je všem velmi dobře znám, ale málokdo si uvědomí, že jeho základ tvoří právě plíseň.

 

Pokud se ale i v přírodě jako celku polaritní rovnováha mezi mikroorganizmy významněji naruší, projeví se to nejen

• ve vychýlení přirozené vyrovnanosti hmotných toků mezi flórou a faunou,

• ale i ve zdravotní nevhodnosti takového prostředí pro bytí člověka.

Moderní člověk, pod vlivem tržních mechanizmů a takto nepřirozeně utvářeného životního stylu, používá ve svém bytí stále ve větším rozsahu chemické přípravky. Při této komerčně podporované „aktivitě“ dochází pak k projevům jisté „odolnosti“ mikroorganizmů, které jsou rezistentní na prostředky k jejich likvidaci. Ze Systému totiž vyplývá, že jednotlivé druhy nemohou být zcela „vymýceny“, jinak by došlo k absolutnímu narušení rovnováhy prostředí. Pod vlivem pro ně nepříznivého prostředí jsou nuceni prostřednictvím Nehmotného druhového programu zapojit svoji „imunitu“ a upravit odolnost vůči nepříznivým vlivům spočívající v přeskupení subatomárních částic jako nositele vlastnosti jejich energetického náboje. Tento „manévr“ je pro současnou vědu nepozorovatelný, takže v některých případech se domnívá, že se jedná o nový druh mikroorganizmu či jiný kmen.

 

V tomto případě musíme souhlasit s vědeckými poznatky, že účelem hmotně zjišťovaných mutací mikroorganizmů je jejich přizpůsobování podmínkám prostředí. Je tomu tak ale v širších souvislostech proto, aby se nenarušil neustále probíhající koloběh hmoty v přírodě.

 

Nejedná se o domnělou schopnost mikroorganizmů změnit si samy od sebe vlastnosti. Ty jsou vždy dány druhově určitým a neměnným Nehmotným druhovým programem. Schopnost formovat a doplňovat Nehmotné oživující programy (NDP) a vkládat je do hmotného prostředí má z pověření Boha pouze Stvořitel. V uváděných souvislostech, vracející se obaly („pouzdra“) s vyčerpaným, nebo jen částečně vyčerpaným NPD z odumřelých těl mikroorganizmů a podle potřeby jsou naplňovány úměrně pozměněnými NDP a vraceny do prostředí v rámci udržování proporcí VOH (živé přírody). To je skutečná procesní podstata mutací mikroorganizmů.

 

Nejen v přírodě nebo jako součást průmyslových technologií, ale stále více jsou používány čistící a jiné přípravky i v prostředí, ve kterém člověk pobývá. Ze všech stran na na něho útočí odborně a tržně směrované informace o škodlivosti mikroorganizmů pro jeho bytí. Protože nezná podstatu jejich existence tak si neuvědomuje, že ničením plísní připravuje vhodné prostředí pro množení mikroorganizmů opačných vlastností, což ovšem platí i obráceně. Odborníci pak náročně vyvíjejí další chemické preparáty na potlačování mikroorganizmů, které podle nich nabyly další odolnější vlastnosti (mutace) proti aktuálně používaným chemickým prostředkům. Obdobně je postupováno i při vývoji nových léčiv, která mají nahradit dosavadní, vůči kterým se mikroorganizmy v těle člověka nebo zvířete staly odolnými.

 

Člověk jako jednotlivec a společnost jako celek jsou tak nevědomky posouvány do bezvýchodného kruhu, v němž je stále intenzivněji vychylováno společné prostředí a tělo člověka z přirozeného rovnovážného stavu, takže na úkor jeho zdraví. Typicky tak, a s nemalými náklady, společnost řeší až následky, ale vyhýbá se aktivnímu řešení jejich příčin, které vyvolává výlučně hmotná orientovanost vědy v součinnosti s tržní ekonomikou. Zdravotní problémy, vyplývající z nepřirozeného oslabování imunity člověka a jeho zvířecích souputníků, jsou paradoxně „léčeny“ nepřirozeně zformovanou hmotou chemických léků. Jak z dalších uváděných „Sdělení“ vyplyne, nejsou to jediné vlivy na oslabování zdravotní odolnosti moderního člověka. V souhrnu se tato opatření projevují zvýšenými náklady na zdravotní péči a jejich dopadem až na jednotlivce. Typicky paušálně na úkor snížených možností sociální politiky a na úkor menšiny těch, kteří se snaží chovat přirozeněji, takže takový stav nezpůsobují a přesto jsou nuceni strpět nižší kvalitu vlastního života. Podrobnější vysvětlení jsou uváděna v připravované základní knize „Svět je jinak“.

 

Zcela na závěr: Uváděná Sdělení odpovídají realitě světa, nejsou ani vědeckými spekulativními hypotézami ani zkreslenými náboženskými dogmaty. Odpověď na svá dilema a problémy v praxi života v nich nalezne vědec, kněz i člověk jakéhokoliv individuálního zaměření.

 

Přibližně za týden uvedeme v následném článku další pokračování předaných Sdělení. Jsou natolik převratná, v porovnání s dosavadními znalostmi člověka, že vyžadují nezávislé přemýšlení a vyvolají mnoho otázek, na které se budeme snažit všem odpovídat.