34. Nepřirozená podstata technologicky upravovaných tuků a cukrů v potravinách

04.09.2015 08:47

Nepřirozená podstata technologicky upravovaných tuků a cukrů v potravinách – část 1

Stále více lidí se snaží vyhledávat zdravější způsob života, jehož základ spatřují především v přijímané potravě. Opírají se při tom o informace odborníků podložené vědeckými výzkumy. Má to ovšem jeden zásadní a pro všechny výzkumy zkreslující nedostatek, a tím je neznalost Nehmotné podstaty funkce živého organizmu. V důsledku toho, veškerá posouzení vhodnosti potravy jsou hodnocena jen z hlediska jejího hmotného uskupení, tedy fyzikálních vlastností a chemických reakcí jinak organizované neživé hmoty a nemají potřebnou vypovídací kvalitu.

Další podstatnou skutečností je, že vhodná strava je doporučována obecně, takže není brán zřetel na rozpětí zahuštění těla jednotlivce. Spolehlivým ukazatelem v tomto případě je krevní skupina, která řádově vymezuje zahuštění těla, a tím i vhodnost jednotlivých druhů potravin.

Existuje však jediná obecně správná zásada pro určení vhodnosti potravy a to : konzumovat přírodní potravu co nejméně technologicky opracovanou, tedy bez jakýchkoliv přídatných látek (přírodně identické vůně a chutě, barviva, konzervační látky a pod.).

Alternativní informace v těchto souvislostech od "rádoby" odborníků, mnohdy ještě komerčně podložené, zavádějí současného člověka k extrémům, jimiž si naopak zdraví poškozuje, někdy až velice podstatně (anorexie, nověji také ortorexie).

V této a dvou následujících částech aktuality se budeme věnovat tomu, jak jsou obecně dostupné potraviny "znehodnocovány" při upřednostňování tržních a návazně módních hledisek.

V poslední době bylo publikováno nemálo odborných článků, které se věnují škodlivosti tzv. transmastných kyselin (obecněji dalších druhů tuků) a ze stejného pohledu také cukrů. Odborníci zjišťují, že jako lidé je konzumujeme v různých druzích potravin, aniž bychom tušili jejich nezdravé účinky. Jedná se zejména o synteticky vyráběné ztužené tuky a stolní oleje, dále pak o "zákeřné sladidlo", jak je také označován "glukózo-fruktózový" sirup. Odborná pojednání tak navazují i v současnosti na tématiku, která je hromadněji sledována přibližně od počátku 90. let 20. století.

Při zvýšeném zájmu veřejnosti o zdravější stravování se nelze divit, že odborné publikace jsou opisovány a přepisovány pro veřejnost do populárnější formy. V tomto smyslu píší a přednášejí především specialisté na zdravou výživu, ale také obhájci kritizovaných sortimentů potravin, velice často v propojení s ekonomickými zájmy podnikatelů. Část veřejnosti je takovými informacemi aktivována, ale nemá k dispozici objektivní informace, vyplývající ze znalostí podstaty života a s tím souvisejících procesů v organizmu. V zájmu zdraví hledá řešení u odborníků nebo podléhá různým "zaručeným" směrům, ale spolehlivé a srozumitelné vysvětlení "proč a jak" z dostupných zdrojů nedostává. Přizpůsobuje přijímanou potravu spíše nahodilým vlivům, bez potřebných znalostí k uplatnění přirozeně zdravějšího životního stylu.

Paradoxem je skutečnost, že prakticky všichni zúčastnění, takže nejen laická veřejnost, ale také sami odborníci, netuší, že uváděné informace jsou podstatně zkreslené a základním důvodem je shora zmiňovaná neznalost podstaty života. Ta totiž spočívá v programem řízených účincích Nehmoty, která předává Informace pro veškerá formování a vlastnosti hmoty těla, jak v námi publikovaných aktualitách standardně uvádíme. Tomuto poznání, které je pro pochopení hmotných procesů těla výlučné, se věda až dosud vzdaluje dogmatickým neuznáváním existence čehokoliv jiného než jenom hmoty. To je ovšem také příčinou, proč vědecké názory na škodlivost určitých druhů potravin se průběžně posouvají a mění, což je dále komplikováno v praxi neoddělitelnými ekonomickými hledisky a komerčními zájmy.

Je ovšem příznačné, že takto vyvolávaným reakcím veřejnosti se následně přizpůsobují někteří výrobci techologickými změnami při výrobě potravin a nápojů. To by bylo přínosné, pokud by nadále nebyly vedeny základní odbornou neznalostí, jaká hmota a proč je pro tělo příznivá a jiná je naopak poškozující. Tato znalost ale chybí ve společnosti jako celku. Vědci a odborníci nadále pohlížejí na tělo spíše jako na chemický provoz a nikoliv na živý organizmus, v němž procesy probíhají podle zcela odlišného programu, jehož původcem je Nehmota. Je zřejmé, že dosud se tak ve společnosti roztáčí bezvýchodný kruh vztahů, v němž se propojují odborná stanoviska a ekonomické zájmy výrobců s těmi kteří na to doplácejí svým zdravím. Těmi jsme my spotřebitelé, důvěřující zkresleným informacím a tlaku praxe tržního hospodářsrví.

Vystoupení z bezvýchodného kruhu nezdravého stravování je až překvapivě jednoduché, ale přesto v současné praxi společnosti zatím pro většinu nedosažitelné.

Nicméně, procesy programového přeskupování hmoty v lidském těle, i když jsou při neznalosti jejich podstaty z vědecky hmotně zkreslených hledisek velmi složité, probíhají na jediném společném principu polarity, t.j. vyrovnávání hmotných uskupení podle jejich zahuštění. Pokusíme se uvést v této a v následujících částech aktuality co nejpřehledněji a nejstručněji alespoň základní poznatky o přeskupování hmotných částic v režimu funkcí těla, jak je vymezen Nehmotným řídícím programem organizmu člověka. Současně se budeme snažit objasnit, na příkladech metabolizmu cukrů a tuků, v čem spočívá podstata omylů současné vědy v porovnání se skutečností.

Také se alespoň v principu zmíníme, co způsobuje, že některý druh cukru nebo tuku je pro tělo "dobrý" a jiný "špatný", rovněž proč existuje a jak vzniká také takto rozlišovaný cholesterol v těle a některé další poznatky.

Pro objektivní posouzení daného problému vyjděme ze základních postulátů současné vědy, které neodpovídají skutečnosti, takže objektivně ani nemohou řešit a posuzovat problém škodlivosti některých cukrů a tuků v potravinách.

Zkreslenými vědeckými východisky jsou zejména:

život má pouze hmotný základ, existuje jediná forma hmoty a jejích fyzikálních vlastností,
procesy v těle lze proto posuzovat jako chemické,
experimentálně zjišťovaná vhodnost či nevhodnost druhů cukrů a tuků a dalších složek potravin je konfrontována pouze s jejich chemickou strukturou.

Dodejme k tomu, že:

věda nezná úlohu Nehmoty pro existenci hmoty jako takové, natož způsob jejího zprostředkování předávaných Informací, a to

- v jiném procesu do neživé hmoty

- v jiném procesu pro oživení a řízení druhů živého organizmu,

věda nezná podstatu zahuštění hmoty a v tomto smyslu ani nerozlišuje cukry, tuky a jejich přechodové struktury,
věda si neuvědomuje, že ve společném Systému, vloženém Božím Tvůrcem do Universa, je na polaritním principu zformována také veškerá výše organizovaná hmota (živá příroda), určená k přirozenému stravování člověka. Je uspořádána tak, aby navazovala na program těla svého přirozeného konzumenta,
jakékoliv zásahy do přirozeného uspořádání této hmoty narušují její soulad s tělem člověka, což znamená zvýšené nároky na vymezenou kapacitu průběžného přijímání Nehmotné vitální Energie, která je skutečným Energetickým pohonem jakéhokoliv živého organizmu.

Člověk by měl především:

konzumovat potraviny, které jsou pokud možno co nejméně technologicky upravované, t.j. neprošly procesem při kterém jsou pomocí přípravků z obecně organizované hmoty (původu z neživé přírody), aby lahodily smyslům spotřebitele. To ale neznamená, že by měl vyhledávat jiné nepřirozené způsoby stravování (makrobiotika, syrová strava a pod.) na úkor uceleného přirodního sortimentu vhodných potravin a jejich přirozené tepelné úpravě (zelenina, ovoce, obiloviny, luštěniny, ryby, bílé maso, když se nemůže bez masa obejít). Na takovou potravu je organizmus těla programově přizpůsobený a současně závislý, což podmiňuje jeho existenci a hmotné zdraví,

vyhýbat se potravinám různě technologicky uvolňovaným (extrahovaným) z přírodní hmoty (extrakce rostlinných tuků apod.), rafinovaným (přečisťování např. cukru nebo jedlých olejů) či izolovaným "účinným látkám", které jsou údajně organizmu prospěšné (synteticky produkované vitamíny, minerální prvky a různé přírodně identické přípravky),
vhodné přirozené potraviny neznehodnocovat při jejich úpravě. Přirozená úprava je pouze tepelná vařením a dušením, nikoliv tedy smažení, pečení, grilování, uzení apod.. Vaření většiny potravin je nutné pro jejich lepší stravitelnost, takže i pro celkové zdraví. Proč tomu tak je, podrobně uvádí jedna z kapitol v připravovaném 3. svazku trilogie Svět je jinak.

Souhrnně a ve stručnosti lze uvést, že jakékoliv komerčně požadované senzorické vlastnosti potravin, jako je vzhled, barevnost, vůně, chuť, trvanlivost, odolnost vysokým teplotám či další, pro jejich módní nepřirozené "použití" nebo izolování "účinných látek" mění jejich přirozenou strukturu, a tím způsobuje sníženou využitelnost při současném nadlimitním požadavku na výkon imunitního Systému těla.

V příštím pokračování doporučíme člověku jako jednotlivci základní a srozumitelná hlediska, jak se objektivně orientovat ve vhodnosti potravin, se změřením na cukry a tuky v běžně a hromadně dostupném jejich sortimentu.

Pokusíme se vysvětlit, v příčinných souvislostech, jednoduché pravidlo, že zdravá potrava je taková, která je v souladu s programovou vybaveností těla a nemá tedy velké nároky na potřebu vitální Nehmotné Energie pro její zpracování. Rovněž se zmíníme, jak ošidné a zkreslující je posuzování potravin podle jejich "kalorických hodnot" a jak je to ve skutečnosti se spalováním živin dýchaným vzdušným kyslíkem.

Koho zaujmou námi uváděné skutečnosti a bude chtít znát další podrobnosti o podstatě v těle probíhajících procesů a jejich vlivu na zdraví, nalezne tyto a další poznatky v knižní trilogii autora Zdeňka Svobody nazvané "Svět je jinak". Svazek 1 této ucelené knihy nového poznání vyšel zcela nedávno a je k dostání na knižním trhu. Na této naší internetové adrese naleznete také další informace, jako konání takto zaměřených přednášek a seminářů s možností zodpovězení vašich dotazů, zakoupení knih či přírodních Energizačních pomůcek.