46. Oznamujeme, že je obnoveno vydávání časopisu Phoenx pod označením ,,Nový Fénix"
ONAMUJEME,
že na našich stánkách, v rubrice aktuality, uvádíme úplné znění článku pro časopis "Nový Fénix", který je pokračovatelem časopisu "Phoenix", Je připravován s novým majitelem i redakčním týmem a s cíleným zaměřením na kvalitu předávaných nevšedních informací pro nevšední lidi. Věříme, že dostojí svému názvu a také jako bájný pták Phoenix (Fénix) se znovu zrodí ze svého popela. Ve skutečnosti, ale Fénix symbolizuje nekonečnou cirkulaci hmoty v Universu, v periodicitě jejích zániků a následných vzniků z Nehmoty.
Časopis "Nový Fénix" našim čtenářům a video divákům upřímně doporučujeme. Naleznou v něm mnoho netradičních poznatků a neobvyklých informací, včetně našich pravidelných příspěvků a odkazů na autorské knihy Zdeňka Svobody "Svět je jinak" a "Sdělení Druhé strany, reagujících na potřeby člověka současné společnosti.Nulté číslo časopisu bude k dispozici na výstavě Evolution, konané ve dnech 18.-20. března na Výstavišti Holešovice v Praze. První pravidelné vydání (dubnové) vychází 30.března a můžete si je opatřit v pravidelné distribuční síti časopisů.
váš tým "Svět je jinak".
Symbolika bájného ptáka Fénixe (Phoenixe) odráží funkci Systému Universa (vesmíru).
Zamyšlení Zdeňka Svobody, autora knih "Svět je jinak" a "Sdělení Druhé strany"
Mytologický pták Fénix (Phoenix) zemře spálením sebe sama a opět se ze svého popela zrodí. Je symbolem vzkříšení a obnovování života i všech předchozích stavů. Tak to mnozí z nás z obecné vzdělanosti známe, ale jen málokdo si uvědomuje, že tato abstraktní symbolika má svůj základ v dokonalosti Systému Universa a života v něm. Poznání této skutečnosti v základních souvislostech existující reality, dosud zastíněné vědeckým a společenským materializmem, je velice aktuální. Přišel čas abychom na úrovni vzdělanosti současného člověka se dozvěděli objektivní odpovědi na dávné základní a stále nezodpovězené otázky člověka: "Kdo jsem, odkud přicházím a kam směřuji".
To je jedním z důvodů, proč se nám lidem dostává v současnosti poselství ucelených informací z "Druhé strany" o tom, jaká
je skutečná podstata světa a co z toho vyplývá pro orientaci bytí člověka v současné a budoucí společnosti. Pokusme se alespoň v tom nejzákladnějším přiblížení nastínit, proč a v jakém procesním režimu existuje Universum (vesmír), jaký je původ a účel hmotného života, kdo vlastně jsme my lidé, zda je naše nezaměnitelné "já" věčné, kam směřuje přirozený běh světa a kdo je Tvůrcem této velkolepé skutečnosti. Dostane se nám poznání, že Universum (vesmír) není nekonečný a rozpínající se útvar po "velkém třesku", ale je ohraničené s dokonalým vnitřním Systémem, založeným jeho Tvůrcem na principu polarity mezi Nehmotou a hmotou.
Co je hmota si nemusíme vysvětlovat, ale je nutné alespoň ve stručnosti objasnit co je Nehmota. Je to základní nástroj Božího Tvůrce pro zformování a řízení Universa a má zcela jiné vlastnosti než hmota. S trochou fantazie si ji můžeme představit jako nečásticovou mlhovinu. Nehmota je hmotně neuchopitelná, neměřitelná, neovladatelná, také hmotně nezjistitelná a lidskými smysly nevnímatelná substance. To je důvodem, proč se její poznávání zcela vymyká hmotným metodám současné materialistické vědy, která si tuto skutečnost zjednodušila tím, že existenci Nehmoty neuznává a snaží se dokázat původ vesmíru a přírodních zákonů pouze ve hmotě. Skutečnost je ale opačná, přírodní zákony jsou až sekundárním hmotným projevem Informací, vkládaných impulsy Nehmotného programu do hmoty neživé přírody. Dosud panující hmotný dogmatizmus je tedy zúženým, deformovaným a omezujícím východiskem poznávacího procesu soudobé materialistické vědy, což vede k mnoha omylům v praxi současného člověka a společnosti.
Nehmota je základním mediem vesmíru organizovaném na polaritním principu, tj. na porovnávání protikladů, které se vzájemně vymezují v proporcích své přítomnosti a vlastností. Funkcí druhů celostní (nečásticové), ve svých vlastnostech neměnné Nehmoty je formovat částicovou hmotu v polaritně vymezeném prostoru. To je podstatou procesní dynamiky vesmíru a jeho cirkulačního režimu, se současnou existencí a opakovatelností všech stavů tam přítomné hmoty. Přestože si nemůžeme Nehmotu konkrétněji hmotně představit, je důležité vědět, že je vůči hmotě v řídícím postavení. Je podstatou všeho hmotného ve vesmíru, také prvotním zdrojem Energie vesmíru v režimu "perpetua mobile", takže i Energie veškeré živé hmoty (fauny i flóry) včetně hmotných těl nás lidí.
Je přirozené, že vesmír ani hmota nemohly vzniknout samy od sebe, že mají svého Tvůrce - nadtvořivou sílu, Boha. Je jedno jak jej nazveme, ale jedno je jisté, že vztahy mezi Nehmotou a hmotou a také uvnitř těchto kategorií vymezil jejich vzájemnými polaritními proporcemi do nepředstavitelně jedinečného Systému.
Dovolte mi velice zásadní poznámku: spojování vesmíru s jeho blíže nedefinovatelným Božím Tvůrcem je pro oficiální vědu a také pro mnoho dalších lidí současné společnosti nevědecké, nepřijatelné a je spojováno s církevně vnímaným náboženstvím. Stačí si uvědomit, že považujeme za samozřejmost, že každý výrobek či dílo má svého tvůrce-původce, který jím sledoval svůj určitý záměr, ale příroda či dokonce obrovský vesmír ve své složitosti a přesnosti opakovaných stavů, jakoby mohly vzniknout samy od sebe. Je to výmluvný důsledek celoživotního materialistického deformování názorové hladiny současného člověka.
I přes panující vědecký materialismus existují jednotliví vědci a filozoové, kteří pociťují prázdnotu uznávaných odborných stanovisek a snaží se je subjektivně doplňovat. Uvědomují si, že vesmír a ani život v něm nelze vtěsnat do fyzikální či chemických závislostí, jak jsou dovozovány experimentálně a mnohdy pouze hypoteticky z vlastností pozemské hmoty. Lze předpokládat, že pokud budou mít tito jedinci možnost seznámit se s uceleným Systémem vesmíru založeným na Nehmotě, pomůže jim to odpoutat se od jen hmotně motivovaných představ, navazujících na pouhé hmotné chápání veškeré reality.
Proč to všechno bylo utvořeno?
Základní Boží vlastností je šíření nekonečného dobra, lásky a porozumění pro druhé. Bůh byl ale v jediném existujícím Jsoucnu prostředí Absolutna osamocen, neměl s kým sdílet své city, proto pojal záměr utvořit Nehmotné bytosti - Tvořivé Duchy, kteří budou jeho společníky. Nejprve Bůh stvořil první sobě rovnou Nehmotnou bytost - Stvořitele, na kterého přenesl některé své vlastnosti potřebné k uskutečnění svého záměru. Nebyl by pro něho problém zformovat i další bytosti jako je Stvořitel, ale tyto bytosti by nedosáhly vlastností svého Tvůrce svobodným vývojem. Universum (vesmír) je tedy zformované prostředí pro vývoj Nehmotných bytostí - Tvořivých Duchů, kteří procházejí dlouhodobým vývojovým procesem v Nehmotném prostředí a ve hmotném prostředí Universa jako lidé, aby v konečné fázi dosáhli kvality společníků svého Stvořitele. Nutno podotknout, že Nehmotné bytosti vstupem do hmotného těla ztrácejí přístup k dosud nabytým znalostem a musí se nadále rozhodovat pouze na základě svých dosažených kvalit.
Kdo je Nehmotná bytost?
Nehmotná bytost - Tvořivý Duch je specificky zformovaná Prvosubstance (druh Nehmoty), která vstupuje do těla člověka při jeho narození a odchází z něho v okamžiku jeho smrti. Tvořivý Duch je ze své Nehmotné podstaty věčný. V záměru Božího Tvůrce svobodně tříbí svoji kvalitu v protikladech hmotného prostředí, učí se rozpoznávat podstatu dobra a polaritně opačného zla, a to ve mnoha životech, pokaždé jako jiný člověk. Ve hmotném prostředí jsme jako lidé nuceni se v působících protikladech rozhodovat a nalézat cestu souladu s Božími principy lásky, překonávat individuální sobeckost a naplňovat se pocity štěstí při šíření dobra a pomáhání druhým lidem a ochraňování všech živých tvorů.
Co je Neživá a živá hmota?
Dostáváme se k vysvětlení zásadního rozdílu mezi neživou a živou přírodou. Živá hmota je sice zformována ze stejné neživé atomární hmoty, ale každá z těchto kategorií je řízena zcela odlišnými Nehmotnými programy, které předávají do hmoty tomu odpovídající Informace.
Pro neživou (anorganickou) hmotu, její vlastnosti a cirkulaci v procesu prostorového soustřeďování, platí jednotný program Nehmotných řídících impulsů v celém Systému Universa.
Oživení hmoty je umožněno specifickými Nehmotnými programy. Každý druh, jak flóry, tak i fauny má svůj specifický program, který ovlivňuje formování hmoty živého organizmu. Je pochopitelné, že nejsložitější byl utvořen pro funkce těla člověka. Program musí zajišťovat jednak nevědomé funkce organizmu (růst, obnovu a ochranu před vnějšími narušiteli) a jednak musí mít vlastnosti, umožňující Nehmotné bytosti ve hmotném těle komunikaci s vnějším prostředím a vlastní kreativní činnost (myšlení a uvědomování si sama sebe).
Teorie vývoje druhů života je výmyslem z neznalosti jeho podstaty. Živý organizmus řízený Nehmotným druhovým programem (NDP) se může pouze přizpůsobovat hmotnému prostředí, nikoliv se změnit na jiný druh. Existence druhů života je cílená a postupně na planetě života zaváděná, aby byly zajištěny odpovídající a vyrovnané bilanční hmotné vztahy pro existenci těla člověka. To je z funkčího hlediska hmotným obalem pro působnost Tvořivého Ducha ve hmotném prostředí, kde se projevuje vědomým myšlením a jednáním v rámci svého poslání v Systému.
Jako všechny teorie materialistické vědy, ani vývojová teorie druhů života neumí odpovědět na to, kde se vzala a jak vznikla hmota, jak vznikl život, jaký je jeho účel a cíl. Vědecké fyzikální teorie souhry šťastných náhod existence života a nás lidí jsou v porovnání s dokonalostí existující reality až příliš naivní, než aby jim mohl uvěřit znalý člověk, který se nedá ovlivnit obecně působící informační clonou.
Na základě sdělovaných byť jen zcela prvotních poznatků lze dovodit, že odmítání existence Nehmoty a její ignorance, jak je to vlastní materialistickému krédu současné vědy, je neznalým zkreslováním podstaty a účelu existujícího reálného světa. V oblastech hmotné techniky se tyto nekomplexní znalosti zatím příliš neprojevují, neboť průběžně Nehmotou vkládané vlastnosti do hmoty neživé přírody jsou dlouhodobě neměnné. Také procesy formování hmoty a její vlastnosti v jiných částech vesmíru jsou odlišné než na Zemi, tak to vyplývá z principů Systému Universa.
Moderní věda, v důsledku tohoto dosud nepřekonaného hmotného dogma, nemůže rozpoznat kde končí její poznávací možnosti a kde je nucena pouze spekulovat. Současného člověka tak ponechává v neznalosti dokonce i o jeho vlastní podstatě a smyslu jeho existence. Lze proto vyjádřit, že ztotožňování skutečnosti s hmotnými důkazy hmotné zjistitelnosti a ověřitelnosti jako základ vědeckosti, je samo o sobě již projevem neznalosti. Navíc, když hmotné poznávání je povýšeno na jedinou možnou variantu získávání znalostí, takže bez připuštění možnosti i jiných skutečností.
Systém Universa a jeho účel, jako prostředí pro vývoj věčné tvořivé Duchovní podstaty každého člověka, nikdy neumožní, abychom jako lidé ovládali řídící Nehmotné síly. Nabízí se nám lidem ale ucelené základní znalosti, abychom smysluplněji orientovali naše myšlení a jednání. Tyto dosud neznámé poznatky jsou nám nikoliv náhodou sdělovány v současném civilizačním stádiu, abychom pozitivněji než dosud nakládali s dostupnou hmotnou technikou a vlastním zdravím, abychom především pochopili sami sebe a smysl každého lidského života.
Není náhodou, proč mezilidské vztahy ve značné části společnosti v současném období extrémně vybočují z obecných pravidel morálky. Je to dáno všestranně působící materialistickou výchovou člověka, který hledá uspokojení v symbolech hmotného blaha, typicky v penězích, majetku, moci nad druhými nebo alespoň v osobním zviditelňování. Tyto obecně působící vlivy jsou založeny již tržní ekonomikou ovládající vztahy ve vyspělé společnosti a z toho vyplývající hmotnou technikou, jejíž dostupnost není v souladu s dosaženou Duchovní úrovní většiny lidí. Metody ekonomických subjektů směrují většinu společnosti do pozice nevědomých vykonavatelů jejich ziskových zájmů. To vše posiluje v člověku sobeckost, touhu mít více nebo se alespoň vyrovnat těm obdivovaným, vyvolává nečestná až kriminální jednání ve stále větším rozsahu, v extrému to vede až k rozmáhajícímu se terorizmu.
Principy, vložené Tvůrcem do Universa a proto i do podstaty nás lidí, sledují ale opačné cíle, nikoliv sobeckost a násilí, ale lásku a porozumění ke druhým. V každé době, kdy vývoj společnosti dospívá do stadia překročení kritického rozmezí, projeví se regulační působení Systému Tvůrce. To je základní důvod, proč jsou tyto netradiční a bezprecedentní poznatky cíleně směrovány "Druhou stranou" do současné společnosti a proč se je snažím se svými přáteli ve svých autorských knihách "Svět je jinak" a "Sdělení Druhé strany", rovněž i dalšími aktivitami rozšiřovat (www.svetjejinak.cz.).
Uvědomuji si, že na téma vesmír-život-člověk existuje celá řada publikací s různými názory, ale prakticky nikdo o prostředí "Druhé strany" a "životě po životě" cokoliv konkrétního neví. Všichni se v tomto směru pouze dohadují, vycházejí ze starých tradic a zkušeností, ale chybí jim skutečná znalost Systému, z něhož pravdivá skutečnost vyplývá.
Shora naznačené dosud neznámé a nezkreslované informace o Systému Universa, o existenci Nehmotných bytostí, obdobně také o smyslu života člověka, se dozvídám se svými nejbližšími přáteli z prostředí smysly člověka nevnímatelného, které označujeme jako "Druhá Strana". Odtud získáváme ucelené poznatky, a to v logických souvislostech a na úrovní myšlení současného člověka, znalosti o tom, že existuje nepředstavitelně dokonalý Systém, který Nehmotná nadtvořivá Síla, spojovaná s pojmem Bůh, vložila do vesmíru a života v něm.
Pouze výjimeční jedinci jsou schopni navázat mimo smyslové kontakty s Druhou Stranou a převádět sdělené informace do prostředí hmotného světa. Ten, jako lidé, dosud považujeme za jediný reálný a hmotu v něm za jedinou realitu jenom proto, že nám to čidla fyzického těla přirozeně umožňují. Sdělované znalosti jsou natolik převratné, že se zdají většině materialisticky vzdělávané a vychovávané společnosti neuvěřitelné, smyšlené, bláznivé a odtržené od existující reality, posuzováno z panující názorové hladiny soudobé společnosti. Tyto Informace jsou hromadně přehlíženy a mnohdy jsou předmětem posměchu těch, kteří zatím nedokázali procitnout do skutečné reality. Uznávají pouze hmotnou vzdělanost a tomu přizpůsobují svoji názorovou hladinu, aniž tuší její jen limitované možnosti a zkreslovanou skutečnou realitu.
Při pozornějším vnímání a rozmýšlení sdělovaných informací se ale projeví jejich vnitřní logika a systémovost, která přesvědčuje o jejich pravdivosti. Odpovídají srozumitelně nejen na základní otázky člověka, kde je původ a smysl jeho existence, ale také přímo navazují na praktické stránky života. Nalezne v nich potřebné znalosti a vnitřní ztotožnění každý, kdo hledá tvořivé naplnění svého bytí a nespokujuje se s konzumní automatikou myšlení a jednání.
Zdá se až neuvěřitelné, jak jednoduché a logické jsou odpovědi na otázky člověka, existující od nepaměti, jako "kdo jsem, kam směřuji, jaký je smysl života, co nastane po smrti nebo zda existuje život i jinde ve vesmíru", atd.. Přesto, zavedení alespoň základních principů existujícího Vyššího Systému do praxe člověka jako jednotlivce, natož pak do většiny společnosti, je nadmíru obtížné. Každý ale dostává příležitost, aby se stal zvěstovatelem dobra a lepších vlastností člověka, projevovaných v současném civilizačním stadiu. Začněme každý u sebe, a to i v základních projevech praxe bytí, jakými jsou pozitivní myšlení, výběr vhodné stravy souladné s potřebami organizmu těla či ochrana životního prostředí nebo v konkrétních projevech porozumění a práce pro druhé.
Buďme si vědomi, že znalosti předávané Druhou stranou jsou nadčasové, takže přirozeně předbíhají současnou dobu. Sdělované Informace jsou ještě natolik vzdáleny převažujícímu myšlení současné společnosti, že proces jejich přivádění do praxe bytí je a bude velice obtížný a pozvolný. Připomeňme si citát, který pronesl klasik G.B. Shaw: "Pravda je jediná věc, které nechce nikdo věřit". Sděleními "Druhé strany" dostáváme příležitost povstat z pomyslného popele ptáka Fénixe a přispět ke vzkříšení základních hodnot, pro které jako lidé existujeme.
