60. Problémy s kůrovcem jsou důsledkem narušování rovnováhy přírody
Problémy s kůrovcem jsou důsledkem narušování rovnováhy přírody
Také v letošním přelomovém období jara a léta jsou lesy, tentokrát především ve Zlínském kraji, rozsáhle poškovány a ničeny kůrovcem. Lesníci nestačí likvidovat napadené stromy a konstatují, že kůrovec se nevyhýbá ani pouze 20 let starým porostům. Zejména decimuje smrkové lesy, především v nižších polohách, ale objevuje se i v nadmořských výškách 800 metrů, což dříve nebylo. Odborníci připisují přemnožení tohoto brouka suchému a teplému počasí.
Příčiny přemnožení kůrovce a takto ničených lesů souvisejí s neznalým narušováním ekologie přírody
Problémy s kůrovcem nejsou ovšem pouze letošní, většina z nás má na paměti rozsáhlé předchozí devastace lesů na Šumavě, v Krkonoších i jinde.
Proč tomu tak je? Neměli bycho svádět poškozování přírody pouze na klimatické či jiné pouze přírodní vlivy. Tak jako ve většině ostatních větších nebo menších přírodních katastrof tohoto typu, také v tomto případě je na vině neznalé a zisku podřízené jednání člověka.
Již z obecnějšího pohledu je zřejmé, že smrkové lesy jsou vůči napadení kůrovcem nejméně odolné. Proč? Kvalita smrkového dřeva je pro kůrovce lahůdkou. Je měkké a šťavnaté, poskytuje ty nejlepší podmínky pro jeho reprodukci.
Jak je tedy možné, že smrkové porosty tohoto druhu nebyly kůrovcem již dávno zlikvidovány?
Je to prosté, protože dřívější lesníci byli opravdovými lesními hospodáři a věděli, že kůrovec má podmínky ke svému množení jen v rozmezí určité nadmořské výšky. Proto v těchto oblastech smrky prostě nevysazovali. Pokud se tam přesto objevily, byl tam dostatek druhů ptactva živících se všemi vývojovými formami kůrovce a tak neměl možnost se přemnožit. Navíc smrkové porosty byly hojně promíchány s listnatými stromy, ponejvíce duby a buky.
Krátkodobé ekonomické priority jsou podporovány odbornou neznalostí
V současnosti je ale pro lesní hospodaření prioritou dřevo, které rychle roste a má vlastnosti odpovídající poptávce. Výsledek takového hospodaření je, že lesníci vyčíslují ztráty způsobené kůrovcem a požadují náhrady, aby je vyrovnali ze státního rozpočtu. Navíc musí likvidovat smrkové porosty, které ještě zdaleka nejsou způsobilé k vytěžení. Hlavně, že mohou doložit, kolik chemických přípravků a feromonových lapačů použili, aby kůrovce zpacifikovali.
Nejedná se ale pouze o upřednostňování vidiny zisků nad přirozenými potřebami přírody, ale současně také o odbornou neznalost a řídící neschopnost v měřítku aktivit společnosti jako celku. Jakoby ekologická hlediska nespadala do priorit společenské praxe a omezila se na administrativně izolované základní předpisy, které neřeší podstatu udržování rovnováhy přírody.
Několik příkladů, jako připomenutí opuštěných zkušeností z minulosti
Kůrovec, jako ostatně i jiné druhy hmyzu, je součástí potravního řetězce, takže má své přirozené predátory. Jsou to hlavně hmyzožraví ptáci, jejichž počty se rok od roku snižují, neboť i v tomto případě ziskové zájmy, umožněné neznalostí odborníků, zlikvidovaly pro ně přirozené prostředí. Odstraněním různých "neekonomických" remízků, chemickými postřiky a dalšími aktivitami, jsou narušovány přirozené podmínky pro symbiózu fauny a flóry. Děje se tak opět v ziskových zájmech ryze ekonomických pravidel a tomu odpovídající závazné odborné dokumentace, schvalované kompetentními orgány,
Podle podobného scénáře se v našem prostředí objevili a přemnožili na příklad také slimáci. Opět jako důsledek předchozího neznalého jednání na úrovni společnosti. Jejich hubení chemickými prostředky znamená další zásah do přirozeného přírodního prostředí, včetně znečisťování povrchových i podzemních vod. Další příklad - holubi a drobné ptactvo je ve městech cíleně nejen chemicky, ale v mnoha případech i drasticky, v rozporu se zdravým rozumem, hubeno a jsou ukládány pokuty odvážlivcům, kteří si dovolí je krmit. Kdo z autorů takových předpisů si uvědomuje, že ptáci se stěhují do měst, neboť ve volné přírodě jsou pro jejich přežití ještě horší podmínky. Do kdy bude tolerována bezohlednost zemědělců v honbě za ziskem při senoseči, kdy přicházejí o život stovky bezbranných srnčích mláďat? A co lány řepky olejky, která je toxická pro lesní zvěř? Zajímá někoho neznalé hubení lišek protože jsou predátory zajíců, bažantů a dalších drobných živočichů? Naopak, "likvidátoři" jsou oslavováni, protože pro podzimní nesmyslné hony pro ně zbude více lovné zvěře, pokud se automobilisté málo přičiní k likvidaci na silnicích. A co cvičení psů-norníků? Proč se někdo nezamyslí také nad tím, proč se přemnožují divočáci, aby na ně nemuseli být pořádány "pogromy".
Kdo vůbec chápe širší souvislosti neznalých zásahů do přirozeného koloběhu přírody?
Příkladů neznalého zasahování člověka do vyrovnanosti hmotných procesů v přírodě je bezpočet. Přesto jsme jako moderní lidé vychováváni k tomu, abychom mysleli a jednali vůči přírodě spíše jako k neživému zboží, k technice, takže ze hmotných hledisek osobního prospěchu a pomíjivého uspokojení. Jen málokdo je schopen domyslet, že živá příroda je vzájemně propojeným systémem, se kterým souvisí i procesní režim lidského těla, tělesné zdraví. Také dosud jen materialistická věda nutně dojde k poznání, že předělávat přírodu neznalými zásahy vede v extrému až k sebezničení.
