11. Proč hygienické normy účinněji nechrání ani zdraví dětí?

11.03.2015 18:36

Proč hygienické normy účinněji nechrání ani zdraví dětí?

Zneužívání naivity dětí a neznalosti rodičů za účelem podnikatelských zisků

Jedním z typických příkladů zneužívání spolehnutí člověka na ochranu zdraví, a to dokonce v rámci platných hygienických norem, je reklamou zneužitá pozornost dětí k mediálně známým a oblíbeným smyšleným bytostem, nazývaným "Šmoulové". V komentovaných souvislostech se jedná o mléčný výrobek pro děti, intenzivně modře zabarvený přípravkem E 133 (brilantní modř), synteticky vyráběným z uhelného dehtu.

Jak je možné že chemikálie nejen druhu E 133 mohou být legálně přidávány do potravin, a to dokonce určených pro děti?

Je to dáno dvěma rozhodujícími faktory:

jednak tím, že věda jako taková nezná Nehmotnou podstatu života, takže ani zjišťovaných procesů v živém těle a jejich souvislosti. Může proto usuzovat pouze z pozorovaných chemických jevů v neživé atomární hmotě a ze statistiky příznaků, projevených v relativně krátké době. Nemá proto schopnost posuzovat dlouhodobě skrytá narušení energetické rovnováhy těla a s tím související prvotní měny ve funkcích jeho tkání a orgánů, než se projeví jako určitá zdravotní nerovnováha. Z neznalosti podstaty proto nemůže spolehlivě vymezit ani působení dalších poškozujících vlivů, takže ani prvotní příčinu zdravotní nerovnováhy těla,

jednak tím, že z ekonomické podstaty tržního hospodářství vyplývá neustálý tlak podnikatelských struktur na tvorbu zisku. Zdravotní hlediska, jako přirozený protiklad, obvykle prohrávají, ať již legálně nebo v praxi, pokud je na hranici zákona nebo dokonce za ní.

Zjišťovaná skutečnost je vlastně kombinací obou shora uváděných základních ovlivnění. Také v jedné z našich předchozích aktualit, které navazovaly na "legální šizení" zákazníků, v případě "arašídových tatranek bez arašídů", se promítaly shora uváděné principy.

Uváděný stav poškozování zdraví pro tělo "cizí hmotou", včetně jeho obecnějších příčin, se ale netýká pouze mnoha technologicky zpracovávaných potravinových přípravků. Na obdobné bázi totiž vyrábí také farmaceutický průmysl většinu syntetických léků. Dokonce, tzv. přírodní přípravky jsou převážně izolovány z přírodní hmoty pomocí organických rozpouštědel, jejichž výchozím základem je ropa. Ještě větší rozdíly v biologických vlastnostech se projevují u tzv. přírodně identických přípravků pro jejich odlišný Nehmotný obsah. A to nepočítáme k tomu přidávaná různá barviva pro odlišení "pilulek", která nemají s léčivým účinkem vůbec nic společného, ba naopak. Takto bychom mohli pokračovat dál. Příkladně, zmiňovaná brilantní modř má legální použití k barvení limonád, různých cukrovinek, zmrzliny, také třeba zubních past nebo pekárenských výrobků. Pokud se zmiňujeme o pekárenských výrobcích, je nutné dodat, že do těchto produktů bez kterých si nedovedeme představit svoji každodenní stravu, jsou přidávány také protispékavé látky obsahující zvláště nebezpečné soli atomárního prvku hliníku. Jejich dlouhodobá konzumace při oslabené imunitě těla přináší riziko jejich pronikání zejména do mozku s důsledky zdravotní nerovnováhy, kterou medicína neumí odstraňovat. Pouze zmírňuje takto vyvolané hmotné projevy, ale opět jen chemií, takže s jinými negativními dopady na organizmus těla.

V uváděných souvislostech je účelné poukázat na nesmyslnost hygienických norem stanovujících nejvyšší přípustné množství látek označovaných jako "E" v jednotlivých produktech, kterými se pak jejich výrobci ohánějí a dokládají dodržování předpisu. To je sice pravda, ale zamysleli jste se někdy nad tím, co vy a vaše děti v rámci denního příjmu potravy a nápojů doopravdy do těla přijmete, včetně "kohoutkové" vody? Zkuste někdy vzít tužku a na papír si vypište jednotlivé položky – jsme si jisti, že se zděsíte, co váš organizmus musí, mimo jiné, zpracovat. Tím je myšlena také další úprava pokrmů grilováním, smažením, pečením, uzením nebo v "mikrovlnkách" či na indukčních vařičích, což dále negativně ovlivňuje vhodnost potravy.

Co je tělu cizí hmota?

Jak a proč působí v těle látky ropného či uhelného původu?

Pro tělo je cizí a poškozující veškerá hmota, která před konzumací neprošla biologickými procesy živé přírody. Je tomu tak proto, že existuje v jiném programovém procesním režimu, takže její částice a z nich tvořené celky mají v sobě jiný Nehmotný obsah, respektive jinou Nehmotnou Informaci, než ta hmota, kterou charakterizují vlastnosti neživé přírody. Vyplývá z toho, že takové látky, takže rovněž všechny chemikálie, jsou s vlastnostmi těla člověka a většiny živých organizmů nesouladné, takže nutně se stávají předmětem evokace funkcí imunitního Systému. Záleží ovšem na míře nesouladu, zda se projeví okamžitou nebo dlouhodobě skrytou toxicitou. Z tohoto obecného principu lze dovodit také např. známý rozdíl mezi účinností přírodních vitaminů a syntetických či obdobně technologicky připravovaných vitaminových preparátů. Syntetických se tělo zbavuje zapojením imunitních řetězců hmoty již v prvopočátku po požití. Naopak, přírodní vitaminy, začleněné do řetězců hmoty v potravě, jsou s organizmem kompatibilní, takže jsou v těle plně využity, ba v některých případech i recyklovány (vitamin B12 kobalamin). Ovšem, jsou také hmotné řetězce považované za vitaminy, které organizmu pomáhají formovat mikroorganizmy přítomné ve střevě, např. vitamin K (menadion), nezbytný pro srážlivost krve. Jeho syntetická náhrada je ve větší dávce pro organizmus toxická. Z toho také vyplývá, že při ničení přirozeného mikrobiálního prostředí ve střevě v důsledku užívání "cizí hmoty", např. penicilinu, dojde nutně v krátké době k nedostatku mikroorganizmů, přirozeně potřebných v procesech těla. Jiným příkladem může být obecněji známá prospěšnost zeleného čaje, ačkoliv obsahuje relativně vysoký podíl fluoridů. Z neznalosti pravé příčiny přítomnosti fluoru v organizmu je odborníky naopak doporučováno jako údajně prospěšné obohacování některých potravin a přípravků anorganickými fluoridy s vlastnostmi tělu cizí a poškozující hmoty (např. do zubních past, kuchyňské soli a v minulosti u nás i do pitné vody). Tato neznalá a hromadná praxe z odborné neznalosti, při níž organizmus poškozující látku intenzivně přijímá právě v ústech, tj. přes sliznice s receptory souvisejícími s metabolickými procesy, se ovšem svými nepříznivými důsledky týká hlavně dětí a mladistvých jedinců ve vývoji. Procesy, související s poškozujícími účinky fluoru i jiné cizí hmoty, včetně příčinných procesních souvislostí, jsou podrobněji uváděny v knize "Svět je jinak", svazky 2 a 3, které jsou připravovány k publikaci.

Nesoulad cizí hmoty, byť v atomární konstrukci zdánlivě podobné té přírodní, se typicky projevuje její schopností zabíjet mikroorganizmy, včetně těch tělu prospěšných. Dochází tak, v určitých úsecích organizmu, k narušování programově zformovaných řetězců hmoty v biologických procesech těla, jak je to patrné např. z vedlejších účinků léčiv. Účinky "cizí" syntetické hmoty, na rozdíl od přírodních léčiv, působí okamžitě nebo alespoň v relativně krátkém čase. Typicky se to projevuje ve vlastnostech syntetických léků, jejichž původcem jsou ropa nebo uhlí. Má to ovšem také druhou stránku.

Obdobné chemické látky, potlačující přirozené vlastnosti živých organizmů, jsou hojně přidávány zejména do potravin pro jejich tržní prodejnost nebo jsou člověkem nedobrovolně inhalovány v exhalacích ze spalování pohonných hmot. Je tak průběžně a trvale namáhána přirozená imunita těla většiny lidí současné společnosti. V takto upravovaných potravinách a obecně působících exhalacích je přítomen zejména poškozující „silný uhlík“, jak je znám z podstaty uhlí, diamantů nebo tuhy, navíc vázaný v tělu cizím režimu neživé přírody. Chemici se setkávají s jeho nestandardními vlastnostmi ve vlastnostech bílkovin a označují jej jako α-C (alfa uhlík). Při oslabené imunitě organizmu se takové látky v něm usazují do tzv. úložišť. Ta se typicky projevují dlouhodobě jen skrytými účinky, ale výsledně zapříčiňují mnohá civilizační onemocnění, zejména ta nejčastější kardiovaskulární, nádorová a pohybového aparátu.

Musíme se chránit sami a nekupovat chemikálie v potravinách, i když je normy povolují

Je nutno si uvědomovat, že žijeme ve světě plném kontrastů, které svědčí o relativně nízké vývojové úrovni moderní společnosti, která sama sebe považuje za vyspělou a holedbá se pokročilou technikou a technologiemi. Přiznejme si smutnou realitu, projevující se

na jedné s přemírou předpisů, které především omezují svobodu poctivých občanů ve snaze zabránit excesům narůstajícího počtu "narušitelů" nebo přikazují plnění povinnosti nepříslušející státní správní administrativě,
na druhé straně chybí přirozená morálka člověka, k němuž se nedostávají nezkreslované znalosti o podstatě jeho bytí, s čímž ovšem souvisí také soudobá kvalita spravování společnosti.

Jsou mezi námi ovšem jedinci, kteří na takovou skutečnost v jednotlivých případech upozorňují konkrétními zjištěními, zvyšují se počty těch, kteří jim naslouchají a snaží se podle toho jednat. Řízení společnosti jim to ale příliš neulehčuje. Je známo, že zdravější potraviny jsou dražší než ty nezdravé, jak trefně vyznělo právě v pořadu "A DOST", který některé naše aktuality motivuje. Ano, je nutno volit, lidově vyjádřeno, mezi "průvanem v peněžence nebo v těle". Sociální důvody ale každému takovou volbu neumožňují, navíc psychika člověka je systematicky marketingově formována většinou v právě opačném zaměření.

Jak se můžeme účinněji chránit vůči cizí hmotě v potravinách?

Panující tržní ekonomika je v podstatě založená na zisku, bez ohledu na opravdové potřeby bytí člověka. Znamená to za každou cenu, byť na úkor jeho zdraví a životního prostředí, zásobovat trh zbožím, které "lahodí" smyslům člověka. Právě přidáváním "cizí hmoty", zejména do potravin a nápojů, se dociluje trvanlivost, barva, chuť, aroma a další vlastnosti zboží nezbytné pro jeho tržní atraktivnost. Proto bychom se zásadně měli vyhýbat, takže NEKUPOVAT takové potraviny, které obsahují více chemických přídatných látek v označení "E". Vyhýbat se uzeninám, tučnému masu, příliš sladkým, ale také odtučněným potravinám nebo třeba instantním výrobkům pro jejich obsah chemických emulgátorů. Rovněž určité způsoby tepelné úpravy potravy, jak bylo shora již zmíněno, znehodnocují jejich poživatelnost (na spáleném povrchu je generován silný uhlík typicky při grilování, smažení a pečení).

Pokusme se, podle svých možností, upřednostnit ve stravování zásadu, že budeme nakupovat a konzumovat potraviny co možná v přírodní formě, takže co nejméně technologicky upravené a modifikované přidávanou cizí hmotou. A vyslovíme ještě jednu zásadu: "Děti by neměli mít jakákoliv E v potravinách". Z tohoto pohledu je nutné odmítnout také veškeré výrobky určené pro děti již od nejútlejšího věku. Stačí si přečíst na obalu použité ingredience (většinou psané tím nejmenším písmem) a při získaných znalostech z našeho článku se vám určitě zatají dech.

Těší nás také veřejně publikované zjištění, že „Šmoulí dobrota“ po odvysílání reportáže na televizi Stream ze školní jídelny zmizela. Je na rodičích, aby dětem vysvětlili, že všechny ty lákavé barevné a voňavé cukrovinky, zmrzliny, limonády i další jsou pro ně škodlivé.