40. Proč jsou nejen čevená masa a uzeniny hrozbou rakoviny?
Proč jsou nejen červená masa a uzeniny hrozbou rakoviny?
Věda jen nepřímo dospívá k poznatkům vyplývajícím z Nehmotné podstaty života
V uplynulých dnech pronikla do sdělovacích prostředků informace, že Světová zdravotnická organizace (WHO) v nejbližších dnech sdělí pro většinu veřejnosti i odborníků dosud neznámou a téměř poplašnou informaci. Její podstatu uvádíme v původním znění uveřejněném na internetu v rubrice Novinky cz:
"Konzumace slaniny, hamburgerů, párků, salámů a šunky s sebou nese téměř stejně vysoké riziko onemocnění rakovinou jako kouření cigaret. Výzkumu, na jehož výsledcích byly varovné závěry učiněny, se účastnilo 37 tisíc mužů. Na základě výsledné zprávy, bude nebezpečí konzumace zpracovaného masa nově zařazeno na hlavní seznam rakovinotvorných látek do vůbec nejvyšší stupnice 5, tedy prakticky na stejnou úroveň s azbestem, arzénem, alkoholem a cigaretami."
Níže tuto skutečnost komentujeme podle našich znalosti o podstatě Systému Universa a života v něm, jak jsou nám sdělovány z Nehmotného prostředí "Druhé strany". Mimo jiné nám totiž umožňují vysvětlit také prospěšnost či škodlivost jednotlivých druhů potravin, a to na základě principu jejich souladu či nesouladu s vlastnostmi organizmu řízeného Nehmotným druhovým programem těla. Jak je v našich knihách, "Svět je jinak" a "Sdělení Druhé strany", rovněž tak v navazujících přednáškách a publikovaných aktualitách v mnoha souvislostech uváděno, projevuje se tento princip jednak v čerpání vitální energie a jednak v aktivování imunitního Systému. Důsledky dlouhodobého nadměrného zatěžování organizmu těla nevhodnou stravou se dříve či později projeví v různém stupni narušení zdravotní rovnováhy. Lze tak dospět k objektivním poznatkům nejen "jak", ale také "proč", jsou určité potraviny pro člověka poškozující a jiné naopak prospěšné.
Základním měřítkem je totiž míra souladu či nesouladu určité potravy s přirozenými možnostmi těla, vymezenými řídícími Informacemi Nehmotného programu jeho biologických (netvořivých) funkcí. Současně je nutno ještě dodat, že nejen potrava, ale i stav životního prostředí a psychika ovlivňují vývoj zdravotní nerovnováhy.
O vhodnosti či nevhodnosti potravin rozhoduje především "množství" Nehmotné Energie, potřebné k vytvoření uskupení hmoty pro rozklad přijaté potravy. Tělo ji programově čerpá z volného prostoru pro veškeré svoje funkce, ale pouze v limitované dostupnosti, která navazuje na přirozený soulad myšlení a jednání člověka s účelem jeho existence. V důsledcích toho i vhodná potrava se stane nežádoucí úpravou pro organizmus těla zatěžující (grilování, pečení, smažení, přídatné látky jako aroma, barviva, konzervační prostředky a další doplňková nepřirozená tělu cizí hmota). Kalorické hodnoty, na které jsou potraviny přepočítávány jako ůdajně vznikající při jejich domnělém spalování v průběhu trávení, ale ve skutečnosti neexistují. Jsou pouze odbornou smyšlenkou materialistické vědy, jejíž hmotné dogma ji nutí spekulativně dovodit zdroj energie těla ve hmotě, i když skutečnost je jiná. Již v předchozích souvislostech i v našich knihách a přednáškách opakovaně zdůrazňujeme, že tělo není chemickou továrnou a věda chybuje, pokud z takového předpokladu vychází. Kdyby bylo, nebyl by jistě problém vytvořit umělého člověka či jinou formu života s příslušně vloženou funkční "technologií".
Dalším skutečným kriteriem vhodnosti potravy je míra aktivace imunitního systému ve všech situacích, kdy organizmus si takto musí pomáhat, aby přijímanou hmotu zpracoval či vyloučil. Právě přijímání nejen cizí chemické hmoty přidávané do potravin (označované jako "Éčka"), ale také přírodní hmota v zahuštění, které je stejné nebo vyšší než organizmus těla člověka.
Typicky se jedná o hromadnou konzumaci červeného masa, které je pro trávící ústrojí bez aktivace imunitního Systému nezpracovatelné.
Škodlivost uzenin, zmiňovaných WHO, ale i jiných technologicky zpracovaných produktů s podílem jakéhokoliv masa, je dále výrazně zvyšována jejich nepřirozenými úpravami při výrobě.. Pro zdraví člověka je vysoce nebezpečný zejména obsah přídatných látek ("Éček") zabezpečující trvanlivost, barvu, chuť a další tržně potřebné vlastnosti.
Nezdravé je také uzení, i když je nejstarším způsobem prodloužení trvanlivosti nejen masa, ale i sýrů a dalších potravin. V dřívějších dobách se ale pro uzení používalo pouze kvalitní dřevo a k potravině určené k uzení se přidávalo jen koření a obyčejná kuchyňská sůl. Nicméně dřevo, i když je to přirozená přírodní hmota, je v každém případě zahuštěnější než tělo člověka a je tak pro něho jako potrava "cizí" hmotou. Současné technologie uzení (studeným, horkým nebo tekutým kouřem) se sice pyšní svou, z hlediska pouze hmotného pohledu, nezávadností. Kouř je technologicky zbavován dioxinů a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), ale to neznamená, že neobsahuje doprovodné nabité subatomární částice k této pro člověka "cizí" škodlivé hmotě. Z výše uvedeného vyplývá, že právě reakce subatomární hmoty, kterou obsahuje udící kouř a chemické přípravky v potravině jsou to skryté nebezpečí.
Při převládajícím nezdravém stravování na úrovni "moderní společnosti", s převažujícím životním stylem odporujícím základním principům bytí člověka, není proto náhodou, že již dvě poslední generace v oblastech s vyšší "životní úrovní" mají stále oslabenější imunitu, která je ve své podstatě předanou genetickou informací. Oslabená imunita, mimo jiné, prakticky znamená narušení i metabolických procesů těla s možnou širokou paletou následných zdravotních problémů. Takže nejen rakovina, či kardoivaskulární nemoci, cukrovka, ale obecněji tzv. civilizační nemoci jsou strašidlem současného člověka.
Věda nezná podstatu zahuštění živé hmoty ani pro organizmus "cizí" hmotu
Zahuštění těla a hmoty obecně souvisí s polaritou a vzájemným řazením hmoty, počínaje nejjemnějšími prvotními subatomárními částicemi. V Systému Universa musí být každá hmota prostoupena Nehmotou, aby vůbec mohla existovat a mít určité vlastnosti. Nehmota, respektive její druhy, vkládají do hmoty Informace, kterými vymezují její prostorové rozmístění, což je podstatou specifických vlastností druhů hmoty. To je také podstatou individuálních odlišností vlastnosti hmotného těla člověka, které jsou zakódovány ve hmotném mobilním programu těla - řetězcích tzv. DNA. Znamená to, že každý jedinec reaguje na stejný druh potravy různě.
Jednotný Nehmotný druhový program, stejný druh potravy, ale rozdílná zahuštěnost hmoty těla – jak se s tím vyrovnat ?
Korekci si organizmus vytváří pomocí určitých podprogramových informací sám. Je ale přirozené, že člověk s větším zahuštěním fyzického těla tráví červená masa a další potraviny se silně zahuštěnou hmotou relativně snáze. Obtížněji jsou na tom lidé, jejichž organizmus musí formovat dodatkové hmotné řetězce, aby dosáhl potřebného zahuštění. Skutečnost, že se jako lidé vzájemně lišíme zahuštěním těla se typicky projevuje v existenci krevních skupin, kde tzv. nulka přináleží k nejzahuštěnější hmotě těla a je tedy v případě potřeby transfúze použitelná pro všechny ostatní krevní skupiny. Popisované různé hmotné zahuštění těla člověka je jen jedním z mnoha případů, kdy hmotné dogma vědy a vědecké medicíny nedovoluje poznávat základní souvislosti tělesných procesů a tedy ani z toho vyplývající nezkreslované zdravotní předpoklady.
Neměla by být přehlížena ani skutečnost, že zabíjení vyspělých druhů zvířat je v rozporu s principy vloženými Tvůrcem do Systému Universa, jehož jsme všichni součástí, nikoliv ovladateli. Do těl těchto živorodých zvířat, v okamžiku jejich narození, vstupuje totiž také Nehmotná řídící bytost - Částečně tvořivý Duch. To zakládá příbuznost jejich vlastností ke člověku, jehož vědomé myšlení a jednání je rovněž řízeno Nehmotnou bytostí, ale s vlastnostmi plně Tvořivého Ducha. Proto takové druhy zvířat rovněž prožívají pocity úzkosti a strachu, když je s nimi zacházeno jako s neživými věcmi a jsou bezcitně zabíjena v zájmu tržní ekonomiky a nenasytností člověka, obdařeného svobodnou vůlí.
Cizí hmota pro organizmus těla člověka jsou veškerá uskupení hmoty, na jejíž zpracování nemá programové vybavení. Je to především všechna hmota neživé přírody, která je řízena společným Nehmotným programem vloženým do Systému Universa, tedy obecným, nikoliv specifickým pro jednotlivé druhy živé přírody. Proto jsou pro tělo cizí hmotou také veškeré přípravky, byť přírodního původu, ale technologicky zpracované tak, že je do nich nevědomky vkládán Nehmotný obsah identický pro neživou hmotu (přírodně identické přípravky, izolování účinných látek apod.). Její přijímání člověkem současné společnosti navazuje na jednostranně materialistickou praxi a z toho vyplývající nezdravý životní styl.
Proč je statistika základním nástrojem moderní vědy v pohledu na škodlivost některých potravin?
Odpověď je nasnadě. Je to neznalost a materialistické odmítání Nehmotné podstaty nejen života a i veškeré hmoty, aby vůbec existovala. V praxi se to zřetelně projevuje v omezených možnostech medicíny interních chorob v porovnání s mistrovstvím chirurgie, která je založena na mechanickém tvarování hmoty. Je obecně známá skutečnost, chápaná jako samozřejmost, že praxe medicíny je založena především na zkušenostech. Tomu odpovídají např.:
zavádění nových léků, které vyžaduje mnohaleté experimentování a ověřování než jsou povoleny k běžnému aplikování, takže opět praktické zkušenosti,
věda musí i k nepatrným zásahům do DNA používat pouze živé tvory - mikroorganizmy, nebo sekvence živé hmoty,
chemicky nelze syntetizovat ani nejjednodušší a nejnepatrnější druhy života.
Statistiky až výsledných hmotných projevů, podle jen hmotně organizovaných vědecké experimentů, vedou k nepřesným, zkresleným, někdy až k poplašným a jindy naopak všedním informačním výstupům. Přitom jen hmotná východiska moderní vědy a stastisticky vyhodnocované obecnější poznatky jsou základním zdrojem znalostí současné medicíny a biologie, aniž by nejen tyto přírodovědné obory byly schopné zodpovědět "Proč"? ... a tomu úměrně organizovat potřebnou prevenci.
Zásadní rozdíly ve skutečných možnostech vědy se projevují typicky nejen v oblasti medicíny, ale také v relativně vysoké úrovni hmotné techniky, v porovnání s téměř nepatrnýmí schopnostmi ovlivnit např. klima planety. Lze si povšimnout, že omezené možnosti vědy nejsou veřejnsti objektivně předkládány, naopak jsou nekriticky nadhodnocovány jejím jednostranným spojováním s dokonalostí hmotné techniky, jakoby věda byla schopná obdobných výsledků ve všech oblastech. Omezení ryze materialistické soudobé vědy vyplývá ze Systému vloženého Tvůrcem do Universa (vesmíru) prostřednictvím Nehmotných Informací vkládaných do hmoty. Ty mají totiž, jak bylo již výše naznačeno, v neživé atomární hmotě stálou skladbu, takže rovněž takto prostupovaná pozemská hmota neživé přírody má stálé "exaktní" vlastnosti. To vyhovuje metodice materialisticky založené moderní vědy, ale neplatí pro hmotný život a především pro tělo člověka. Také v jednotlivých částech vesmíru je hmota Nehmotou specificky odlišně formována. Má tedy i jiné vlastnosti než ta pozemská, která je poplatná Informační oblasti Středu polarity Obvodového Universa (blíže uváděno v našich knihách "Svět je jinak" a "Sdělení Druhé strany").
V dokonalosti a rozmanitosti Systémových vztahů, které dohromady umožňují hmotný život, existuje bezpočet zdraví člověka ovlivňujících vzájemně propojených činitelů. Jejich účinky na zdravotní rovnováhu těla probíhají v řídící působnosti programově uspořádané Nehmoty a ze hmotných hledisek mohou být vnímány pouze v pravděpodobnostním režimu. Materialistická moderní věda se vydává, a to i vůči veřejnosti, za exaktní, ve skutečnosti ale nezná základní Nehmotné principy všeho hmotného, takže ani života. Dospěla nekriticky až do stadia, že dokonce i pouhou zmínku o jejich existenci považuje za základní kriterium nevědeckosti. Nelze si, při rozmýšlení nad myšlením a počínáním současné vědy a takto ovlivňované společnosti, nepřipomenout myšlenku uznávaného vědce Alberta Einsteina, který se vyjádřil přibližně takto: "Je smutná doba, v níž rozbití atomu je snazší než překonávání předsudků".
Omezené možnosti uplatnění pozitivních poznatků vědy v ekonomice tržního hospodářství
Prohlášení WHO o hrozbě konzumace červeného masa a uzenin jako významného faktoru pravděpodobnosti onemocnění rakovinou, srovnatelné s kouřením, je velice obecné a v tomto smyslu nepřesné. Je to konstatování výsledku dlouhodobého pozorování určité skupiny lidí s podobnými životními podmínkami a zvyky. Nicméně, je jedinečné otevřeností, jak je sděleno do současné jen materiálně orientované většiny společnosti, která je ale ekonomicky směrována právě opačně. Cílem a podstatou soudobé panující ekonomiky je dosahování podnikatelských zisků, nejvíce právě v oblasti sortimentu potravin, bez kterých se člověk neobejde. Produkce potravin je sice regulovaná hygienickými normami, ale ty jsou poplatné "znalostem" vědy a někdy i sponzorským darům. Ty ale dosud reagují pouze na zřejmé a krátkodobě se projevující zdravotní problémy, vyvolané jednotlivými potravinářskými výrobky bez znalosti skutečné podstaty ovlivňování živé hmoty.
V nedávné době prostřednictvím sdělovacích prostředků pronikly do veřejnosti jiné zlomové informace z této oblasti, ale brzy se nenápadně vytratily. Komentovali jsme je v naší aktualitě č. 34, kterou jsme nazvali "Chemikálie a rakovina". Připomeňme si, že se jednalo o odborné zjištění, že škodlivé složky potravin (typicky přídatné látky " E") nelze posuzovat samostatně, ale při souhrnných hromadných aplikacích. Tato logická samozřejmost nebyla do odborných a závazných norem promítnuta a tento stav trvá dosud. Jeho změna by představovala pro praxi obdobné zásadní změny jako praktické uplatnění prohlášení WHO o provázanosti konzumace červených mas a uzenin s pravěpodobností onemocnění rakovinou. Je totiž zřejmé, že zdravý životní styl je v příkrém rozporu s dosavadním základem tržního hospodářstvi a tedy rovněž s finančními rozpočty na úrovni řízení "moderního" státu.
Nelze si nepovšimnout i vyhýbavých aktuálních reakcí politiků, kteří nechtějí "ztratit tvář" před veřejností a současně jsou si vědomi, že stávající stav prakticky zásadněji změnit nemohou. Mnozí pravděpodobně ani nechtějí, neboť jsou s ním spjati svým postavením ve společnosti a svými individuálními zájmy. Je také příznačné, že se politici ani sdělovací prostředky k chystanému prohlášená WHO v následujících dnech již prakticky nevraceli. Situace svou opatrností může připomínat "Stranu mírného pokroku v mezích zákona", jak ji vtipně a trefně popisuje český spisovatel-klasik Jaroslav Hašek.
