56. Proč vědci nemohou najít duši ve hmotě?
Proč vědci nemohou najít duši ve hmotě?
Zcela nedávno byl na internetu uveřejněn článek pod názvem "Vědci potvrdili duši, která neumírá. Autoři kvantové teorie vědomí, vědci Stuart Hameroff a Roger Penrose ohlásili údajně přelomový objev, podle něhož duše a její nesmrtelnost je uložena jako informace v mozkových mikrotubulech. Tak jsou odborně nazývána nitrobuněčná vlákna, jejichž podstatou je bílkovina, označovaná tubulin, v určíté struktuře a v různých variantách uspořádání. Věda jim obecně přisuzuje vlastosti, umožňující "transport různých struktur a látek uvnitř buňky".
Podle nové teorie shora uváděných vědců, když člověk zemře, kvantové informace uložené v mikrotubulách mozkových buněk nadále existují a rozptylují se ve vesmíru.Takto směrovanou fantazii, která má s prohlašovanou vědeckou exaktností pramálo společného, propojují s obecně známými prožitky některých jedinců v případech klinické smrti. Pokud se podaří tělo oživit, tak se údajné kvantové informace vrací do mozkových mikrotubulů daného těla, pokud nikoliv, "zůstávají žít mimo tělo". Spojení takových jen domněnek s představou duše nabízí spekulativní "vysvětlení" podstaty reinkarnací.
Jak je to doopravdy?
Především, je rozdíl v konstrukcích a funkcích buněk výkonných orgánů těla a mozkových neuronů, které ve skutečnosti buňkami nejsou. Ve výkonných buňkách je v těchto trubičkách uložena zásobní hmota, navazující na vědou zjišťované hmotné procesy, včetně buněčného dělení. V mikrotubulách mozkových neuronů je rovněž uložena hmota, je ale nositelem informací, které jsou v nich uzavřeny. Tyto hmotné informace jsou tvořeny formacemi subatomárních částic. Tak jako všechny hmotné částice mají i tyto Nehmotný energetický náboj, který je právě základem pro uloženou Informaci. Soubor hmotných subatomárních částic s různou silou (úsekem) Nehmotné energie tak tvoří uzavřenou Informaci, kterou v mozkových procesech na principu polarity kontaktují toky volných souborů stejných formací. Teprve při porovnání těchto dvou "hmotných" Informací je otevřena ta Nehmotná, která je rozhodující pro další výkon.
Impulsy k formování volných Informací přichází jednak z Nehmotného druhového programu (NDP) pro nevědomé netvořivé fukce těla a jednak od Tvořivého Ducha (TD) pro vědomé myšlení a jednání člověka. Výsledkem je formování řídících informací pro veškeré projevy hmotného těla.
Nutno ještě poznamenat, že částice hmoty bílkoviny tubulinu, ze kterých je tvořen obal mikrotubul, jsou naplněny silným úsekem Nehmotné energie. Je to proto, aby bez problémů uchovaly uložené Informace a odolaly přicházejícím formacím hmotných informačních toků. Proto také uměle může způsobit jejich rozpad alkaloid kolchicin (nacházející se např. v ocúnu) nebo stabilizovat jejich polymeraci (chemický proces při které z malých molekul – monomerů vznikají vysokomolekulární látky - polymery) pomocí taxolu, alkaloidu, který se získává z tisu. Jak je známo, jak ocún tak tis, jsou rostliny hodnocené jako jedovaté. Je to proto, že právě obsahují hmotné formace, jejichž Nehmotný energetický náboj přesahuje sílu náboje používaného pro hmotu těla.
Souhrnně vyjádřeno,
mikrotubuly ve výkonných buňkách těla jsou zásobními schránkami odebírané a v těle přepracovávané hmoty podle dispozic NDP, zatímco tyto útvary v mozku jsou obaly pro uložené subatomární částice nesoucí v nich uloženou hmotnou Informaci.
Je zřejmé, že mikrotubuly nemají s duší (Nehmotným druhovým programem) a Duchem (tvořivou Nehmotnou bytostí uzavřenou ve hmotném těle člověka) nic společného, natož pak s jejich nesmrtelností. Také materializmu současné vědy je známo, že veškerá hmota podléhá změnám, takže i jakýkoliv živý organizmus a jeho jakákoliv část podléhají po určité době rozpadu. Představa vědců, že mikrotubuly "se rozptýlí ve vesmíru" je pouze scestnou fantazií, neboť po vyčerpání Nehmotného oživujícího programu se jakékoliv hmotné tělo začíná rozpadat. Pravěpodobně došlo k jejich pomýlení tím, že mikrotubuly ještě po určitou dobu ve svém uspořádání přetrvávají i když je tělo již po smrti.
Nesmrtelnost člověka spočívá v Nehmotě
Přínosem byť omylné teorie o existenci duše je příznakem, že také někteří, zatím jen ojedinělí vědci pociťují, že cosi nesmrtelného v člověku je. Zatím se ale ani oni, v zajetí materialistického dogma současné vědy, nedokáží oprostit od představy, že to něco musí být hmotné. K pochopení Systému Universa, založeném na polaritním vztahu řídící Nehmoty a řízené hmoty, čas teprve nazrává. Přinese vědcům poznání, že to nesmrtelné v člověku je Nehmotná bytost-Tvořivý Duch, který ve hmotě jako člověk prochází vývojem v souladu se záměrem Tvůrce Vyššího Systému, který také nás lidi utvořil. Následně věda také pochopí, že zdrojem energie těla jsou programově uspořádané impulzy Nehmoty, která je také podstatou hmotně neovlivnitelného, tedy člověkem nedosažitelného "perpetua mobile" - věčné cirkulace funkce vesmíru.
