13. Jak organizmus přijímá a jak hospodaří s vitální Nehmotnou Energií
Jak organizmus přijímá a hospodaří s vitální Nehmotnou Energií?
Potrava je zdrojem hmoty, nikoliv energie těla
Navažme na předchozí poznatek o Systému Universa, v němž jakákoliv hmota nemůže být zdrojem Energie, protože Energie je jednou ze substancí Nehmoty a vkládá do hmoty Informace pro její vlastnosti. Také tělo prostupuje a projevy života v něm aktivuje Nehmotná Energie, ale v jiném procesním režimu než v neživé hmotě. Zatímco neživou hmotou paprsky Nehmotné Energie procházejí v závislosti na jejím zahuštění, tak oživená hmota je uzavřený útvar tvořený částicemi hmoty ve kterých je jí příslušná Nehmotná Energie uzavřena. To zakládá pro člověka nepředstavitelný rozsah polaritních vztahů a z toho vyplývající „bezpočet“ vkládaných Informací Nehmoty do hmoty těla, což se projevuje v obrovském rozpětí druhů v něm formovaných částic a vlastností organizmu jako celku.
Kapacita těla v příjímání Nehmotné Energie (NE) je limitována, a to jak v objemovém množství tak současně v rozsahu silové kvality. Paprsky NE mají, pro hmotnou představu, tvar kužele jejichž pronikavost se zvyšuje směrem k jeho vrcholu. Obecně platí, že čím je hmota zahuštěnější, tím používá silnější (pronikavější, štíhlejší) úseky paprsků NE. Silové rozpětí NE určené pro tělo člověka a pro živé organizmy obecně, je relativně velice úzké a je harmonizováno s rozsahem zahuštění živé hmoty. Ve své podstatě je to rozsah „bílého spektra“, který je vnímán smysly člověka jako světlo, včetně barevných odstínů (nikoliv černé). Tento procesní soulad navazuje na „naše“ polaritně vyrovnané prostředí Středového zlomu polarity a rovněž zlomu ve směrování průchodu paprsků a posunované hmoty v zahušťovacím procesu. Silové rozpětí paprsků NE, které je kompatibilní s organizovaností hmotného života a vnímané jako světlo, je v základní knize „Svět je jinak“ označováno jako vitální Energie, psáno s velkým E, aby bylo zřejmé, že se jedná o Nehmotu.
Jak organizmus člověka přijímá a hospodaří s vitální Nehmotnou Energií?
Vitální NE proudí do Předhmotného rozvodu „vnitřního Energetického těla“ přibližně v oblasti pozůstatku prenatální pupeční šňůry. Vitální NE podmiňuje přenos veškerých Informací pro výstavbu a obnovu fyzického těla, jakož i pro činnost v působnosti Tvořivého Ducha. Kapacita příjmového kanálu pro vitální Energii je v Systému Boha nastavena na přirozený způsob života v souladu s posláním člověka jako Tvořivého Ducha ve hmotném prostředí. Znamená to, že myšlení a jednání člověka v rozporu s Božími principy zakládá vyšší potřebu vitální NE, která pak nutně chybí pro jiné procesy v těle. Z toho je zřejmé, že tato skutečnost se nutně projeví po delším či kratším čase v narušení zdravotní rovnováhy těla a tím i ve kvalitě jeho bytí. Pozitivním opakem je přirozený způsob života, v němž organizmus není zbytečně stresován a zatěžován potřebou nadlimitního příjmu vitální Energie, což mu dává také imunitní sílu a s tím související uplatnění samo léčících schopností.
Potrava je zdrojem hmoty, nikoliv energie těla
Potraviny by měly být vybírány podle Energetické náročnosti na jejich přepracování v organizmu
Soudobá věda tvrdí, že organismus si pro svou existenci a funkce „vyrábí“ Energii spalováním živin z potravy. Tak zvané kalorické hodnoty potravin jsou pouhou vědeckou spekulací z neznalosti podstaty života. Skutečnost je taková, že Energii přijímá tělo jako druh mobilní Nehmoty z okolního prostředí. Přijímaná potrava je pro organizmus jednak stavebním materiálem a jednak prostředkem umožňujícím jeho hmotné funkce včetně tvořivé činnosti Tvořivého Ducha ukrytého uvnitř fyzického těla. Živé tělo ji pro výše uvedené potřeby ve výkonných buňkách metabolicky přepracovává a její dále nevyužitelné podíly vylučuje.
Obecně platí, že hmotná uskupení se opotřebovávají, pokud jsou nucena vstoupit souběžně do jiných procesů než je jejich přirozené zahušťování při průchodu Universem. Pokud je hmota takto „násilně“ zformována, snaží se vrátit co nejrychleji do svého přirozeného stavu v daném prostředí. To je důvodem, proč se průběžně opotřebovává každý živý organizmus, neboť v něm přítomná hmota trvale podléhá Nehmotnému druhovému programu (NDP), který ji udržuje ve změněném režimu v porovnání s obecným zahušťovacím procesem ostatní (neoživené) hmoty. Proto živé tělo, všechny části organizmu, musí být průběžně obnovovány, což je zajištěno Nehmotným druhovým programem. Jehož impulsy jsou prostřednictvím Nehmotné Energie převáděny na hmotné programy buněk a následně do tvorby hmotných uskupení těla, včetně jeho průběžného obnovování. Také z této skutečnosti vyplývá potvrzení principu, že jakékoliv procesy formování hmoty v těle mohou probíhat pouze v součinnosti Nehmotného programu a vitální Nehmotné Energie. To je i důvodem proč nejen člověk musí přijímat potravu, ovšem v úměrném množství a skladbě. Její posuzování podle kalorických hodnot je scestné, neboť v těle probíhají procesy jinak než ve fyzikální a chemické laboratoři.
Obecně platí, že skladba potravy by se měla co nejvíce shodovat s jejím uspořádáním v živé přírodě, neboť na stejném principu je organizováno také tělo člověka. Znamená to, že by měla být co nejméně technologicky upravována. Tepelná úprava by měla být vedena tak, aby byla souladná s možnostmi trávícího traktu člověka. Trávení syrové rostlinné potravy umožňuje býložravcům program s využitím mikroorganismů v etapách jejího počátečního přizpůsobení před vlastním trávením. Tyto „před-trávící“ fáze nahrazují u člověka tepelné úpravy, optimálně vaření, aby nedošlo k podstatnějším změnám v původní kvalitě přírodní hmoty. Omezená možnost člověka pro trávení syrové rostlinné potravy a s tím související její optimální využití dává , mimo jiné, odpověď na zdravotní nevhodnost tzv. vitariánského stravování, obecněji pojídání výlučně jen syrové potravy. Neznamená to, že člověk nemůže jíst určité druhy syrové potravy (ovoce, zelenina, ořechy apod.), ale záleží to na zahuštění a skladbě hmoty rostlinného druhu (konstrukce bílkovinných vláken). Z takové syrové stravy si organizmus prostřednictvím k tomu zformovaných trávicích šťáv vybírá jen taková uskupení, která navazují na jeho program, ostatní hmotu vylučuje jako balast (vláknina).
Uváděné poznatky mají pro člověka zásadní praktický význam ve vyhledávání a posuzování stravy, aby napomáhala udržování a obnovování zdraví, nikoliv je poškozovala. Pokud tělo pracuje v Energetické vyrovnanosti, pak si z přijímané stravy vezme jenom takové její složky a v takovém množství, které navazují na jeho zdravé a přirozené individuální proporce. Povšimněme si, že také zvířata, pokud nejsou nepřirozeně ovlivňována nezdravím způsobem bytí člověka, se nepřejídají a vyhledávají potravu jen pokud jejich organizmus signalizuje její potřebu.
Praktické znalosti o přirozeně zdravém stravování člověka, o vhodnosti a nevhodnosti druhů potravy, o tom, jak lze bez nezdravých diet docílit přirozenou linii těla, co dělají „Éčka“ s Energetickou náročností potravin, jak by měl vypadat jídelníček zdravých a současně chutných pokrmů a také, jak je připravovat, jsou podrobněji a v dalších Systémových souvislostech uváděny v připravené knize „Svět je jinak“.
Procesy v těle člověka jsou v živé přírodě nejsložitější, jak to odpovídá potřebám Tvořivého Ducha ke zvládání předsevzetí, která si před vstupem do hmotného prostředí pro svůj vývoj zadal. Další, z nich vyplývající podstatné souvislosti pro praxi bytí současného člověka, budeme v příslušném tematickém členění uvádět v příštích článcích našeho zúženého internetového cyklu „Svět-je-jinak“.
Zcela na závěr: Uváděná Sdělení odpovídají realitě světa, nejsou ani vědeckými spekulativními hypotézami ani zkreslenými náboženskými dogmaty. Odpověď na svá dilema a problémy v praxi života v nich nalezne vědec, kněz i člověk jakéhokoliv individuálního zaměření.
Přibližně za týden uvedeme v následném článku další pokračování předaných Sdělení. Jsou natolik převratná, v porovnání s dosavadními znalostmi člověka, že vyžadují nezávislé přemýšlení a vyvolají mnoho otázek, na které se budeme snažit všem odpovídat.
