II/1.3. Výlučné sepětí člověka se hmotou vede k rozumovému, přesto však omylnému chápání její údajné jedinečnosti
svého těla cíleně Stvořitelem hmotného života uzpůsoben. Vyplývá to z jeho postavení v Systému Universa, vztaženo k vývojovému procesu Tvořivých Duchů ve hmotném prostředí. Hmotu může člověk pozorovat, poznávat její vlas
velikost: 12,3 kB